„Máme vyjeto pro silniční závod víc míst, ale neobsazujeme je,“ říká 20letá vrchařka italského profesionálního týmu Bepink Cogeas. „Letošní sezona mi však dala tolik zkušeností, že bych si měla poradit i sama.“
Na jaké umístění v sobotním silničním závodě žen pomýšlíte? Třeba až na první desítku?
Ta by byla pěkná, ale uvidím, jak se to vše vyvine. Roli bude hrát, jaké bude počasí, jak mi trať sedne, jestli budu mít den D.
V deštivém počasí, jaké se dá v Norsku očekávat, jste pronesla, že by vám nevadilo.
To ne, vlastně bych ho měla i radši. Vždycky si vzpomenu na loňské mistrovství světa v cyklokrosu v Zolderu. Tam, když jsem se probudila, říkala jsem: Ach ne, prší. Ale trenéři mi tvrdili: To prší kapky štěstí, přej si to. A vyšlo mi to (v kategorii do 23 let tam získala stříbro). Od té doby budu radši závodit v dešti než v těch extrémních vedrech jako loni v Kataru.
A co profil trati v Bergenu, ten se vám zamlouvá?
Koukala jsem na video, mohl by mi vyhovovat, i když bych potřebovala ještě větší kopec, než tam mají. Bude to technicky náročné. Jak vede trať městem, peloton se asi hodně natáhne a pojede se za sebou. Takže bude hodně důležité držet se vepředu ve dvaceti, třiceti nejlepších, podobně jako před rokem v Kataru. Tehdy se nastoupilo na bufetu, já byla zrovna vzadu a už jsem tam nebyla.
První polovinu sezony jste měla v novém týmu doslova excelentní. Jaká byla z vašeho pohledu ta druhá?
Na začátku sezony jsme jely závody, co mi víc seděly. Druhou půlku jsem začala na mistrovství Evropy, kde jsem s časovkou byla spokojená (16. v kategorii do 23 let), ale silniční závod byl úplná rovina, v něm jsem už dopředu čekala, že dopadnu hůř (skončila 26.). Rozhodovalo se až ve spurtu.
Před šampionátem jste potom vybojovala celkové šesté místo v sedmietapovém závodě Tour de l´Ardeche a navrch si odtud přivezla i bílý dres pro nejlepší mladou závodnici.
Jo, ten závod byl skvělý, i celému týmu se dařilo. Hned v první etapě jsem zkusila jezdit o vrchařské prémie a šla si na pódium pro puntíkatý dres. Pak mi tým řekl, ať trochu pošetřím síly, že důležité budou hlavně náročné poslední dvě etapy. V té poslední bylo na 89 kilometrech převýšení 2800 metrů a pět vrchařských prémií. Společně s další členkou týmu jsem tam bojovala i o ten vrchařský dres, ale ten jsme nakonec nezískali. Zato jsem po předposlední etapě získala bílý dres a udržela ho až do konce.
Chcete se nadále věnovat i cyklokrosu. Tým Bepink vás v tom podporuje?
Ano, do cyklokrosu skáču hned 1. října, ale za belgický cyklokrosový tým.
To je možné?
Je. Akorát nemohu jít do cyklokrosového worldtourového, nebo prokontinentálního týmu, to bych musela přerušit svoji smlouvu v Bepinku. Takhle ale mohu na hostování.
V Bepinku byste tedy měla pokračovat i v další silničářské sezoně?
Ano, mám smlouvu i na další rok. Nabídky odjinud jsou, daly by se zvažovat, ale radši budu ještě tady, v menším týmu, kdy mi vyjdou vstříc. Pokud máme závody typu Ardeche, tedy s kopcovitými etapami, tým tam pracuje na mě, jsem lídr a za to jsem ráda. Kdybych byla ve velkém ženském profitýmu jako Sunweb, kde je více výborných a vyrovnaných závodnic, musela bych pomáhat ostatním.
