Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nezvěstný bývalý kapitán je zpátky

1 2003
Louny - Zem se po něm na tři měsíce slehla, házenkář Vladimír Špalek se ale v Lounech nakonec znovu vynořil a pomáhá týmu v česko-slovenské interlize. Prvně nastoupil v neděli proti Dukle, šlo o zápas čtvrtého kola. "Je bojovník, hecíř, pro mužstvo má svůj význam. Ještě si ale nevěří, je trochu zakřiknutý," řekl trenér Jiří Liška o bývalém kapitánovi, jednom z pilířů v minulé postupové sezoně.

"Už se nechci k těm třem měsícům moc vracet," žádá devětadvacetiletý pivot Špalek klid. V lounské šatně se zjevil dva dny před prvním zápasem.

Jak složité bylo rozhodnutí, zda se po dlouhé odmlce vrátit?
Lounský klub mě kontaktoval těsně před začátkem interligy, nakonec jsme se domluvili, že zkusím trénink a pak se uvidí, co dál. Ani sám jsem nevěděl, jak na tom budu, abych byl vůbec pro mužstvo prospěšný.

Na dresu máte ale číslo 13 vyvedené v jiném barevném odstínu než ostatní. Neznamená to, že s vámi už klub nepočítal?
Spíš nevěděli, jaké číslo si vezmu. Ve skrytu duše ale asi doufali, že přijdu. Abych pravdu řekl, kdyby se z vedení klubu neozvali, nejspíš bych tu nebyl. Už jsem byl rozhodnutý, že buď s házenou skončím, nebo se jí budu věnovat na nějaké amatérské úrovni.

Jak jste ten čtvrtrok prožil?
Řešil jsem nějaké své osobní problémy, také jsem si našel novou práci, kde mě nebyli ochotni ze začátku uvolňovat. A neměl jsem auto, tudíž vznikl problém, jak dojíždět na tréninky. Proto jsem se tři měsíce neukázal. Celou dobu jsem strávil doma v Plzni.

Jak vás přijali spoluhráči?
Dobře. Možná, že tušili, že by to pro ně mohlo být jedině plus. Určitě však na ně nepůsobilo nejlíp, když člověk tři měsíce netrénuje a pak přijde do rozjetého kolotoče. Sám jsem byl překvapený, že jsem házenou až tak zase nezapomněl.

Takže v házené budete opět hledat jednu z hlavních motivací?
Asi ano. Potřeboval jsem do toho znovu vpadnout. Házená mě hrozně baví a bez sportu si nedokážu představit svůj budoucí život.

Během léta jste ovšem ztratil kapitánskou pásku, nosí ji další zkušený Vladimír Urban.
Když jsem tu tak dlouho nebyl, přece nebudu kapitán. To by bylo postavený na hlavu. Hlavní je, aby kapitán byl vůdčí osobností mužstva. Ať si to zkusí taky někdo jiný, někdy je to hrozná zodpovědnost. Na ni musí být člověk připravený a to já teď určitě nejsem.

Na co mohou Louny v interlize pomýšlet?
Od doby, co interliga začala, jsem vynechal jen jeden rok. Proto ze zkušenosti vím, že zápas jako v Hlohovci, který jsme remizovali, se musí prostě vyhrávat. Od slabších je třeba vozit body a zabrat hlavně doma. Se silnými soupeři se obvykle povedou jeden dva zápasy za sezonu - buď vyhrajeme, nebo aspoň uhrajeme přijatelný výsledek. Jak jsme si ale proti Dukle ověřili, dá se i proti ní hrát.

Domácí Vladimír Špalek prochází obranou hostí, vlevo Petr Farkaš a v pravo Karel Hanzelka.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze