Poprvé obhajuje grandslamové vítězství, poprvé díky tomu zahajovala na centrálním kurtu úterní program, poprvé hrála před rodiči, kteří seděli v královské loži. "Těch poprvé bylo hodně a není jednoduché udělat všem radost," přiznala Kvitová.
Byla jste před zápasem natěšená, nebo spíš nervózní?
Oboje. Nervozita však nebyla tak hrozná, jak jsem čekala. Začátek asi nebyl nejlepší, ale na to se nikdo ptát nebude. Zůstala jsem pozitivní, uvnitř klidná a zkoušela najít vlastní rytmus. Nepanikařila jsem v důležitých momentech.
Jak nepříjemný byl déšť, který vás vyhnal z kurtu krátce poté, co jste neproměnila mečbol?
Rozhodčí Andrew Jarret říkal, že dohrajeme ještě před deštěm. Trochu se netrefil. Věděla jsem, že má déšť přijít brzy. Bylo to blízko, abych to ukončila před ním, ale return na druhý servis se mi nepovedl. Nakonec to dobře dopadlo, tak bych to moc neřešila.
Co jste dělala o pauze?
Převlékla se a čekala, jestli se bude zatahovat střecha, což by trvalo déle. Tohle uteklo rychle.
Cestou z kurtu vás téměř srazili členové technické čety, kteří na kurt běželi natáhnout plachtu.
Byli hrozně rychlí, jak tam naběhli. Skoro jsem musela sprintovat. A ztratila jsem vody.
Zkontrolovala jste v průběhu zápasu rodiče v královské loži?
Zaregistrovala jsem je při losu, dvakrát nebo třikrát na ně mrkla. Taťka povzbuzoval. Po zápase jsme se potkali, držela jsem akorát v ruce ručník, tak jsem mu ho dala na památku.
