 foto: Ivana RoháčkováSvatoslav Ton |
Jeho prvním cílem je halové mistrovství Evropy v Turíně, které se koná v březnu. V Hustopečích si odbyl letošní první ostrý start. "První letošní skoky nestály za nic. Byly hodně testovací a šel jsem na ně jen z krátkého rozběhu. Tohle byla taková první ostrá generálka," povídá třicetiletý závodník z Brna, který už však léta závodí za Duklu Praha.
Na 223 centimetrech ještě neměl problém, ovšem přes toužený limit 227 už se nepřenesl. Ale nesmutní.
"Na jednu stranu jsem spokojený. Mám hodně natrénováno i přes ta záda a tenhle závod to dokázal, že bych měl mít formu," tvrdí Ton.
Jenže neskočený limit ho i mrzí. A to proto, že ho mohl skočit takřka před domácím publikem. "Nezvládl jsem to závodnicky, hlavou. Už je to delší dobu, co jsem se hledal. Teď po roce a půl mám zase pocit, že můžu jít vysoko. Akorát se s tím musím poprat v hlavě," vysvětluje borec, jenž má osobní rekord ve výšce 233 centimetrů. "Kdybych byl flegmatik jak Jarda Bába, možná by to šlo snadněji."
Nikdy nezískal žádnou velkou medaili, ale nevzdává to. I když už tuší, že to bude čím dál složitější. "Věřím, že limit pro mistrovství přijde na nějakém dalším mítinku. Udělám pro to všechno. Vím, že ty tréninkové možnosti jako třicetiletého atleta jsou poněkud omezené, ale já se nevzdám. Moc na Evropu chci," prohlašuje.
Proto si ani moc neplánoval vydržet v Hustopečích do rána jako loučící se Tomáš Janků. "Vzhledem k tomu, že si v žádném případě nemůžu dovolit hazardovat s přicházející formou, tak nějaké obrovské slavení nebude. Chvilinku posedíme, dáme si dvojku červeného a zase pojedeme domů a jede se dál," vysvětluje.
Co vlastně Tonovi chybí, aby se mohl radovat ze splněného limitu? "Větší vyběhání, musím si zvyknout na rozběh. Tolik jsem toho ještě nenaskákal a tady jsem běžel poprvé z dlouhého rozběhu kvůli těm zádům," vykládá.
Ale i tak si mítink užil. "Strašně rád sem jezdím. Každý rok je tady vynikající atmosféra. Dokud budu chodit, budu sem jezdit," směje se.
