Nevěřil si odvezl dva klobouky

Malá Bystřice - Před rokem vylétl z trati a přišel o dvojnásobný triumf, tentokrát si ho formulový jezdec Dušan Nevěřil uniknout nenechal. Na oblíbeném závodě automobilů do vrchuValašský klobúk triumfoval v monopostu Lola F3000 v obou závodech. Od pořadatelů proto dostal dva pravé valašské klobouky i dvě typické sekyrky.

"Byl to spíš jednodušší závod, moc velká konkurence se tady nesešla," připomněl Nevěřil, že scházel Otakar Krámský, který loni po jeho výpadku jeden závod vyhrál.

Ovšem letošní Nevěřilův triumf na Valašsku může být zároveň posledním. Čtyřkilometrový úsek mezi Malou Bystřicí a Dušnou je příliš hrbolatý a pro rychlé formulové jezdce tudíž velice nebezpečný.

"Pořadatelé prý mají od hejtmana přislíbený nový povrch, ale pokud ho trať nedostane, tak tady formule závodit nebudou," potvrdil Nevěřil, který nerovnému povrchu přičítá i svou loňskou havárii. "Ale v letošním závodě jsem na ni nemyslel. Jak sednete do auta, na všechno zapomenete," dodal.

"Pro formule je trať opravdu nebezpečná," potvrdil Josef Komárek, který jezdí v klasickém plechovém autě mitsubishi. "Ale jinak je to tady krásné. Pěkná trať i přátelské prostředí."

Nevěřil uspěl v konkurenci necelé šedesátky soupeřů, na stříbrné příčce vždy dojel Miloš Beneš s vozem Lucchini P3. Na bronzové pozici se vystřídali Miroslav Fajkus se stejným modelem a Milan Svoboda s formulí Dallara F3.

"Přijelo méně jezdců než v minulých letech, ale pořád jich bylo víc než na ostatních tuzemských závodech," upozornil ředitel Adolf Fešárek.

Valašský klobúk 2006:
1. závod:
1. Nevěřil (Lola F3000) 2:48,81, 2. Beneš (Lucchini P3) -3,56, 3. Fajkus (Lucchini P3) -6,84, 4. Svoboda (Dallara F3 02) -7,51, 5. Kostruh (Dallara F3 93) -21,83, 6. J. Komárek (Mitsubishi Lancer EVO) -23,76.
2. závod:
1. Nevěřil 2:45,93, 2. Beneš -3,50, 3. Svoboda -7,79, 4. Zmeškal (Dallara F3 99) -22,04, 5. D. Komárek (Mitsubishi Lancer) -23,24, 6. J. Komárek -25,25.

Otec těsně porazil syna, ten mu to druhý den vrátil

M a l á  B y s t ř i c e (žet) - Absolutní klasifikaci závodů do vrchu ovládají formule nebo tzv. "placky". Klasická plechová auta mají jen málokdy šanci na celkové prvenství. Ale to neznamená, že se předem vzdávají. Bojují hlavně mezi sebou a zároveň zkouší pokořit formulové piloty.

Na víkendovém závodě Valašský klobúk řídili nejrychlejší plechová auta Josef Komárek a jeho syn David. V obou dnech se jim podařilo pár formulí porazit, celkově se vyměnili na pátém a šestém místě.

"Na nerovné a zatáčkovité trati a na mokru můžeme nejrychlejším formulím stačit. Jinak nemáme šanci," poznamenal Komárek senior. Oba závodníci z Třebíčska řídí silné vozy Mitsubishi Lancer a bojují především mezi sebou.

V průběžném pořadí je na tom o něco lépe junior. Na Valašsku vyhrál první závod otec Josef rozdílem 28 setin vteřiny, o den později mu to syn vrátil. Náskok v cíli narostl na více než dvě vteřiny. Možná i proto, že Komárka staršího trápila elektronika, v noci musel domů pro nové svíčky.

"Každý jsme v jiné skupině, ale interní souboj mezi sebou vedeme v kategorii jedna, v níž jsou plechová auta," poznamenal Josef Komárek, jehož mitsubishi disponuje výkonem 550 koní. Synův vůz má o sto koní míň.

NA TRATI. Diváci v první zatáčce Valašského klobúku sledují Petra Rokytu, který v kategorii historických vozů sedlal MTX Spider 2-03.