Sportovní areál ve Vesci hlásí 17 stupňů nad nulou a bahno je všude tam, kam se podíváte. Zlatý retrívr (který už vůbec nevypadá jako zlatý) loví klacek v té největší louži široko daleko, na protějším svahu se pasou ovce.
To, že se tady před týdnem jel závod Světového poháru, je znát jen podle cedulí nalepených na žlutých buňkách, kde týmy připravovaly lyže. Mimochodem spousta závodníků si stěžovala, že si je na zdejších tratích zničili o kameny.
Dvacítka zelených děl na výrobu sněhu (každé za milion) stojí ve vodě, jejich vrtule se točí ve větru naprázdno. Sníh nechrlí, byť by měl areál sloužit celoročně. Běžkařům několik měsíců, zbylou část roku by se tu měli po asfaltových tratích prohánět bruslaři na in-linech a lyžaři na kolečkových lyžích.
„Tomu tady nikdo nevěří,“ říká mladý Slovák, který venčí psa, o kterém už byla řeč. „Odhaduju, že tady budou běžecké tratě jen na Světový pohár a na mistrovství světa. Mě to ani moc netrápí, běžky nemusím. A kolečkové brusle? Vy byste jezdil po tomhle špinavém asfaltu?“
Zbytky sněhu se udržely jen na třech místech areálu. Jak taje, objevuje se pod ním nepořádek: listy, papíry a kameny. Mnohem větší hrůzy však odhalily sluneční paprsky třeba na Smědavě, chráněné oblasti Jizerských hor. Bagry, které tu rabovaly sníh pro závody, zanechaly hluboká koryta. Louka u silnice vypadá jak tankodrom ve vojenském středisku v Milovicích...
I to jsou stopy po generálce na mistrovství světa, které za rok pořádá Liberec.
Svět: Byl to chaos
„Spousta drobností by se dala udělat jinak, ale zásadní chyba se při organizaci Světového poháru nestala. Na některých věcech ještě musíme zapracovat, ale jsem spokojená. A spokojeni odjížděli i zástupci mezinárodní federace,“ řekla šéfka organizačního výboru Kateřina Neumannová.
Přitom závody Světového poháru neskončily příliš valně. Německá agentura SID napsala: „Byl to chaos.“
Kritizovali je někteří zahraniční závodníci i trenéři. Kromě špatně upravených tratí (málo sněhu, v něm dost kamenů) organizátorům vytýkali i nedostatečnou pořadatelskou službu (na trati se občas potkali závodníci s diváky), předražené hotely či drahé vstupné na skoky.
Neumannová však výtky odmítla. „Němci nebyli schopni uspořádat Tour de Ski a jejich lyžařský svaz má téměř neřešitelné finanční potíže, a tak kritizují všude, všechno a všechny.“
Královna lyžařských stop, která se po vítězství na olympiádě v Turíně 2006 stala miláčkem národa, si jen obtížně zvyká na kritiku. „Roky jsem byla nedotknutelná bílá královna. Jenže lidi najednou dostali bič, aby tu bílou královnu očernili. Život lyžařky byl proti tomu vlastně docela jednoduchý, člověk měl na starosti jen sám sebe. I když kruhy pod očima jsem měla tehdy i teď,“ řekla v říjnu. „Ty extrémně negativní reakce jsou často od lidí spojených se skupinou, která odešla a která se nám neustále snaží namazat schody. Naštěstí mi narostla docela hroší kůže. Na útoky, ze kterých bych se dřív hroutila, jsem si zvykla.“
Několikrát si posteskla i v tomto duchu: Mí Liberečtí mi nerozumějí. V regionu jí kdekdo nemůže přijít na jméno. Nedávno si v médiích třeba postěžovala: „Berou mě tu jako vetřelce. Vadí jim, že jsem z Prahy, ale já jsem menší Pražanda než třeba moje dcera.“
Chyby často odmítá přiznat. Pod palbou je od chvíle, kdy byla v červenci nestandardně jmenována šéfkou lyžařského mistrovství. Do funkce byla dosazena tehdejší ministryní školství Danou Kuchtovou, údajně na přání premiéra Mirka Topolánka. Nahradila Romana Kumpošta, ve světě uznávaného odborníka, který šampionát připravoval už několik let. Následný audit měl odhalit jeho chyby, ale nedávno přišel lyžařský svaz se závěrem, že se žádné neprokázaly. Kumpošt po svém odvolání prohlásil, že mu bylo mistrovství ukradeno, a naznačil, že za vším stojí Neumannové přítel Josef Jindra, který se mu mstí za neshody v podnikání a chce na šampionátu vydělat.
Kritikům vadí nikoli to, že Neumannová bydlí převážně v Praze, ale především fakt, že funkci vzala, aniž k tomu měla zkušenosti a vzdělání. A že na práci nemá dost času – na některých klíčových schůzkách ji zastupuje její přítel Josef Jindra. Třeba na jednání s firmami Merz a Snowhill. První zajišťovala softwarové vybavení šampionátu, druhá měla zasněžovat oba areály mistrovství. Jenže s oběma se organizační výbor nepohodl s tím, že práce zajistí mnohem levněji.
„Jednání se konala v pozdních hodinách, kdy se snažím být s dcerou,“ vysvětlovala Neumannová.
Jindra se účastnil i jednání s Českou televizí. Je zřejmé, že přípravy na šampionát ovlivňuje. Ačkoliv se bývalá ministryně Kuchtová zavázala, že tomu zamezí.
„Josef Jindra je pouze jeden ze tří mých osobních poradců. Jeho vztah ke mně není založen na financích, proto z poradenství žádné finanční výhody nemá,“ namítá Neumannová. „Na jednání s ČT se mnou byl, ale nevedl ho. Zastupoval mne při jednání s panem Vackem ze společnosti Snowhill, kterého dlouhodobě zná, a myslela jsem si, že to bude ku prospěchu dohody.“
Zvládnu to, žádný strachDovolat se zaneprázdněné ženě Kateřině Neumannové na mobil je šichta. Její tým si při nedávných závodech nahrubo vyzkoušel, co ho za rok čeká při mistrovství světa vlyžování. A objevil řadu nedostatků, které je třeba řešit. Nemáte těch aktivit příliš? Zvládnete se vůbec naplno věnovat mistrovství? Jaké největší nedostatky závody Světového poháru odhalily? Jak zajistíte, aby mistrovství světa za rok neskončilo ostudou? Za svoz sněhu z chráněných oblastí jste si vysloužila nominaci na Ropáka. Co tomu říkáte? Na přípravu mistrovství světa v současnosti chybí 100 až 150 milionů korun. Kde je seženete? Nezanedbali jste i marketingovou část příprav – shánění sponzorů a mediální kampaň? Pro závody Světového poháru jste žádného velkého sponzora neulovili. A uspořádáte Rallye Dakar, o čemž se v Liberci vtipkuje? |
Odmítá i to, že se organizaci mistrovství nemůže v záplavě povinností věnovat naplno. Kromě funkce šéfky organizačního výboru ještě zastupuje firmu na výrobu lyží, je tváří projektu Hledá se nová Kateřina Neumannová, provozuje svůj hotel na Zadově a vychovává malou dceru... „Můj kalendář je plný a pracuji více než 10 hodin denně. Soboty, neděle, svátky. Ale na to jsem byla zvyklá a jediné, co mne na tom mrzí, je, že nemám více času na Lucku. Má funkce je čestná, tudíž neplacená. Organizační výbor mi platí jen telefony, datové připojení a zahraniční cesty. Neplatí mi ani pohonné hmoty, vůz mám půjčený od mého dlouhodobého sponzora.“
Kde upadl Klaus
Běžkařský areál ve Vesci měl být pýchou organizátorů. I s okolními úpravami stál 300 milionů korun. Jenže na něj teď není zrovna romantický pohled.
„Je tu víc nedodělků,“ přiznává i Jaroslav Honců, generální sekretář organizačního výboru. „Vidíte tamhleten můstek pro diváky? Ten na jedné straně nekončí, lidi by z něj teď spadli. A je toho tady víc, ale do šampionátu to dáme do kupy.“
Na některých úsecích běžeckých tratí je třeba vybudovat systém na odvádění dešťové vody a vody z tajícího sněhu. To stavbu ještě prodraží. Prezident Václav Klaus, který je zároveň čestným prezidentem organizačního výboru šampionátu, byl přesto ve Vesci nadšen – když tu byl v lednu na obhlídce, celý areál byl pokryt sněhem. „Ale ukázalo se třeba, jak jsou některé přístupové cesty pro diváky příkré, panu prezidentovi to ujelo a musela ho sbírat ochranka,“ zavzpomínal Honců.
Mimochodem Neumannová tehdy dorazila na schůzku o 20 minut později než Klaus a stihla pouze poslední metry okruhu. „Z vyhlášení ankety Sportovec roku jsem se vrátila pozdě v noci a ráno jsem neslyšela budík,“ vysvětlila tehdy.
Našla i důvod, proč ve Vesci nebyly tratě líp připravené – vysoké teploty a obleva. Jenže většina kritiků tvrdí: organizátoři zaspali a nezačali včas připravovat umělý sníh.
„Vím, že mají k dispozici sněhová děla a odpovídající venkovní teplotu, ale použít je, to ne,“ stěžoval si německý trenér Jochen Behle.
Podle meteorologických statistik vyplývá, že třeba v lednu bylo devět dnů s minimem pod 0 stupňů, z toho pět s celodenním mrazem. „Je to nesmysl, nikdo nic nezanedbal. Pro zasněžování je důležitá nejen teplota, ale i vlhkost vzduchu,“ brání se Neumannová. „Zasněžovali jsme vždy, když to podmínky dovolily.“
Její argumenty nepřímo vyvrátili organizátoři mistrovství Evropy v biatlonu, o týden později – za vyšších teplot – připravili v Novém Městě na Moravě solidní tratě z umělého sněhu.
Ropák pro Kateřinu?
Neumannová do poslední chvíle váhala, zda závody Světového poháru nemá raději zrušit. „Věděla jsem, že se rozhoduju mezi dvěma zly. Buď závody nebudou a bude nás kritizovat FIS. Nebo budou a pustí se do nás v Česku, že dovážíme sníh. Ale to se děje i v Rakousku,“ pravila Neumannová. Nakonec se rozhodli sehnat sníh, kde se dalo – tedy i na loukách v chráněných oblastech Jizerských hor.
A proti organizátorům se bouřili nejen ochránci životního prostředí a politici ze strany zelených, ale i místní obyvatelé. Těm vadilo i to, že pořadatelé nechali kvůli jednomu závodu zničit několik set metrů běžkařské magistrály, po níž jezdí tisíce rekreačních lyžařů. Jeden z nich podal na organizátory trestní oznámení. Firmě, která sníh těžila z chráněných oblastí, hrozí až dvoumilionová pokuta.
Neumannová si za to vysloužila několik nominací na antiekologickou cenu Ropáka. „Mrzelo by mne, kdyby došlo k zničení Jizerské magistrály, ke zkrácení sezony nebo znehodnocení tratě jako takové. Trať byla i nadále sjízdná a během tří dnů byla opět ve své původní šířce. Mrzí mě, pokud někde vůz, který sníh na Vesec vozil, sjel ze silnice, ale naše zadání znělo jasně: můžete být jen na silnici,“ prohlásila a připustila, že za rok vezme sníh opět i z chráněných oblastí. „Poručit počasí nemůžeme. Tentokrát včas požádáme o povolení.“
Dobrá, ale není to úplně celé jeden velký nesmysl, vybudovat lyžařský areál pouhých 450 metrů nad mořem? Na místě, kde se dva roky po sobě udržel přírodní sníh sotva pár dnů za sebou? Tak se ptá nejen většina obyvatel Vesce, čtvrti na kraji Liberce. Pod projektem je podepsán už minulý šéf organizačního výboru Kumpošt a tehdejší ministryně školství Petra Buzková.
„Vystavět areál tady není hloupost,“ tvrdí Kumpošt. Předtím třikrát kandidoval na šampionát s projektem, v němž se počítalo s areálem na výše položeném Bedřichově. Jenže mezinárodní federaci se zalíbil až plán ve Vesci. „Vzhledem k nárokům na infrastrukturu, počet parkovacích míst a jiné věci jsme ani jinou volbu neměli. Nadmořská výška areálu není rozhodující, mezinárodní závody se stejně většinou konají na umělém sněhu.“
A co si o tom myslí obyvatel Vesce, třicetiletý cyklista, který se zrovna přijel podívat do areálu? „Je to smutný důsledek komerce,“ říká. „Sedlák by radši viděl lidi nahoře než svážet kvůli nim sníh dolů.“
Přestože si organizátoři pochvalovali, že v lednu tady za umělého osvětlení napočítali až sto rekreačních lyžařů, oslovení liberečtí obyvatelé jejich nadšení nesdílejí.
„Je to asi nejdražší stopa na světě,“ říká recepční z penzionu Jasmín a vypráví vtip, který koluje nejen v Liberci – přes internet se šíří po celé republice: „Příště se tam pojede etapa Rallye Paříž – Dakar a Neumannová kvalitní písek jistě doveze. Třeba z té její Prahy.“