Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Největším překvapením Dakaru byl výkon Macíkovy liazky, píše Ivo Kaštan

NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ. Macík dokončil s liazkou Dakar na čtvrtém místě a za sebou nechal i jeden kamion Kamaz. | foto: www.kmracing.cz, Petr Lusk

19 2010
Dakar 2010 patří mezi nejvydařenější, co pamatuji. A nemyslím si, že by byl extrémně těžký. V průměru dokončilo víc posádek než poslední africké dakary. Za největší pozitivum považuji nebývalé nízký počet vážných zranění, a to zejména mezi motorkáři.

Přesto bude druhý jihoamerický Dakar zapsaný jako hodně obtížný. Vysvětlím, jak to myslím. Trať byla velmi náročná, ale nikdy přehnaně! Nebyly tam zcela neprůjezné úseky, jak s stávalo minulý rok nebo v Africe, kdy se výsledky některých etap musely zcela zrušit, aby pořadatelům zbyli alespoň nějací závodníci.

Po premiéře v Jižní Americe nikoho nic nepřekvapilo, všechno šlo podle plánu. Černé duny, atypické písky, skalní soutěsky, vysoké nadmořské výšky... Všichni věděli, co čeho jdou.

Kamiony - závod jednoho týmu

Kamaz si jel závod sám pro sebe, má stejně neohrozitelné postavení jako Volkswagen mezi automobily. Myslím, že kdyby zůstali v soutěži Loprais nebo Tomeček, měli by šanci vklínit se do první trojky, ale nevyhráli by.

Deník Ivo Kaštana

Kdyby Kamazu teklo do bot, pojedou na jedno auto a jsou pro triumf schopni udělat cokoliv. Mají tři kamiony, úžasné zázemí, a letos ani nemuseli zapojit do boje všechny své možnosti.

Za největší překvapení kategorie kamionů bych označil výkon Martina Macíka. Dokázal se s liazkou vklínit mezi nejlepší, to si zaslouží ovace. Nejen, že dojel do cíle, ale na velice slušném místě. Po dvou letech byl zase český kamion vidět i v celkovém pořadí.

Kamaz Čagina na Dakaru 2010Kamaz Čagina na Dakaru 2010

Kamiony Kamaz neměly na Dakaru 2010 žádného soupeře.

Čtyřkolky - ve znamení Patronellománie

Na Dakaru byly vždy nejsledovanější automobily a motorky, ale tady v Argentině je na prvním místě kategorie čtyřkolek. Aby také ne, když vyhráli bratři Patronelliovi. Byla to v zemi zpráva číslo jedna, a tím nemyslím jen sportovní. Nejdřív bylo ve zprávách a v tisku první a druhé místo Patronelliových, až potom zemětřesení na Haiti.

Škoda, že vypadl Pepa Macháček, potom by možná Argentinci zase slavili jen místa za ním. Když dříve vládlo čtyřkolkám Česko, nic moc se nedělo, teď je z toho najednou obrovská sláva.

Musím říct, že Patronelliovi to měli v lecčemž snažší, než jejich soupeři. Byli podporováni velkým rodinným týmem. Sice měli v bivaku klasické doprovodné auto, ale hned za jeho hranicí stály další. Být to v Africe, tak Patronelli nePatronelli, šup večer do stanu, ale tady si do stanu lehne Macháček, Patronelli jde do obytného auta.

Automobily - bez továrny to už nejde

V kategorii automobilů jsem se těšil na souboj Volkswagenu a BMW, ale brzo jsem si uvědomil, že k němu ani dojít nemohlo. Ačkoliv to tak na první pohled vypadá, ačkoliv tady také mají plno lidí a obrovské zázemí, přímou tovární podporu BMW nemá.

Navíc Volkswagen nešel do Dakaru na sto procent, ale na třista. Využil závodu k propagaci svého nového pick-upu v Jižní Americe, takže nebylo překvapení, že to byl tak trochu jejich závod a první tři místa se dala očekávat.

Běžný tým má presscar, ale oni měli hned několik kamionů s novináři. I co se týče propagace, šli do extrému. Moc nevěřím tomu, že spolu jejich jezdci závodili. Oni jsou tak silní, že si klidně před startem mohli říct: Vyhraje Sainz, protože je nejslavnější, druhý bude Al Attíja, na východních trzích dál úspěšně expandujeme, a nesmíme zapomenout ani na Ameriku, takže třetí bude Miller.

Carlos Sainz  na trati Dakaru 2010Carlos Sainz (vpravo) se svým spolujezdcem Lucasem Cruzem (vlevo) oslavují triumf na Dakaru mezi automobily

Sainz se konečně dočkal dakarského triumfu. Nemohl si vybrat lepší tým než tovární VW.

Také francouzský tým JMB Stradale je vlastně tovární Mitsubishi, co tady bylo minulý rok, jen chybí japonští mechanici. Ale není tady přímá tovární podpora, takže celkové šesté místo jejich nejlepšího Sousy je pro ně asi úspěch, porazila je kromě volskwagenů jen dvě BMW.

V tomhle se Dakar bohužel změnil. Dnes už není možné, aby si nějaký Schlesser postavil doma v dílně na kraji Monaka bugynu a dvakrát s ní vyhrál. Musí za vámi stát fabriku a dát do toho hromadu peněz. Jinak jste bez šance.

Češi také mají jeden malý tým, který je schopně závodit ve špičce. I když neříkám, že v první pětce. Je velká škoda, že Mirek Zapletal měl nehodu, podle mě stále mohl být někde kolem desátého místa. Doufám, že pojede za rok zase. Nevidím v Česku nikoho jiného, kdo by dokázal podávat výkony na jeho úrovni.

Motocykly - fanatik Després

KTM vyhrála podle očekávání už poněkolikáté za sebou. I když letos to nebylo tak jednoznačné, dostali omezující restriktor a čtyřistapadesátky, obzvlášť Lopez s Aprilií, je občas dost proháněly. Ale nestačilo to.

Objevily se ale nové yamahy, hondy a to je dost pozitivní pro příští roky. Vypadá to konečně na konec dominanci jedné značky. Dakar bude psát novou historii. KTM vládne Dakaru už dlouho, předtím to bylo BMW. Stále jeden lídr. Přitom KTM trvalo snad čtrnáct let, než se dostala na vrchol.

Myslím, že letos si vítězství vychutnávají v KTM mnohem víc než dřív. Když máte v cíli prvních deset motocyklů, těžko se dá hovořit o boji s konkurencí. Letos museli bojovat a to je pro ně lepší i z obchodního hlediska.

Cyril Despres na Rallye Dakar Cyril Després

Després je profesionál každým coulem, pro vítězství na Dakaru udělal vše.

První dojel do cíle Francouz Després, a nikoho to nepřekvapilo. Je to profík k pohledání. Přece jen loňský vítěz Coma je hlavně závodník, ale Després je mnohem dál než ostatní. Je to profesionál v každém směru, dává dokonalé rozhovory v řadě světových jazyků, dbá na oblečení, image... Je to v tom dobrém slova smyslu dakarský fanatik.

Letos vymyslel Després novinku: Vždy postavil motorku na stojánek, vyskočil na ni, a tak se nechával fotit. To nikdy nedělal a musel na tom dlouho makat, ono vybalancovat to ve stoje na motorce není žádná legrace. Na všem bylo vidět, jak hrozně moc chtěl vyhrát.

Ivo Kaštan

Kouzlo dálkových rallye objevil po 15 letech závodění v motokrosu, enduru, kartingu a formuli 1600 při Master rallye Paříž - Peking 95.
Poprvé startoval na Dakaru v roce 1996. Ze zmoklé rampy sjížděl v Granadě jako amatér amatérů, s batohem na zádech, na obstarožní Suzuki DR 350.
Celkem si připsal 9 účastí. Nejvíce se mu dařilo v roce 2006, kdy obsadil 2. místo ve třídě Maratón 450 ccm, druhý byl i ve třídě jezdců bez asistence a získal 30. příčku v celkovém pořadí.
Dakar 2010 absolvuje v roli manažera a poradce talentovaného Slováka Štefana Svitka, posledního mistra Evropy v Enduru.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze