Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nejlepších deset: od Malečka k Haškovi

12 1998
-

1. DOMINIK HAŠEK - 472 bodů
brankář
33 let
reprezentace: 130 startů
Podle téměř jednohlasného mínění suverénní král všech dob. Z padesáti tipujících ho jedenačtyřicet zařadilo na první místo, z 500 možných bodů dostal 472!
"První místo? O tom snad ani nemusíme mluvit," řekl například jeho slavný předchůdce Jiří Holeček.
Co všechno Haškovi přineslo tak drtivé vítězství?
Samozřejmě především velké úspěchy. Je možná posledním hokejistou, který se proslavil v Evropě a pak i v Kanadě. Byl nejlepším gólmanem mistrovství světa, později dvakrát za sebou nejlepším hráčem NHL. Vyhrál olympiádu.
Má nebývalý vliv na hru a úspěchy celého mužstva. Přesně to vyjádřil Jaromír Jágr v Naganu: "Máme Haška, tak toho musíme využít!" Podprůměrné Buffalo vyzvedl v NHL k elitě soutěže.
Ke slávě si pomohl nevídanou cílevědomostí a dlouhověkostí. V reprezentaci se objevil poprvé v roce 1983, na mezinárodní scéně tedy hraje šestnáct let! To je víc, než odehrál rekordman v počtu reprezentačních startů Jiří Holík.

2. JAROMÍR JÁGR - 357 bodů
pravé křídlo
26 let
reprezentace: 35 startů
Suverénní druhé místo, daleko za Haškem, ale daleko před Zábrodským.
Je odjakživa charismatickou a veselou osobností, tím si získal i hlasy starších tipujících. "Jágra mám rád, je to takový blázen," řekl lékař Otto Trefný, který zažil u národního týmu pět generací hokejistů.
"Myslím, že i kdyby třeba Zábrodský nebo Maleček byli mladší, tak by stejně na Jágra nestačili," vyzdvihl ho bývalý reprezentant Ladislav Svozil.
Je pokračovatelem té nejlepší české hokejové tradice: i v době bijců, v době vyžadující vrcholnou kondici a odolnost, si dokázal uchovat vtip, techniku, nápad, drzost. Stal se světoznámým díky geniální kličce a v NHL ho považují za nejlepšího ve hře jeden na jednoho.
Dává hodně gólů, většinou hodných okamžitého zařazení do televizní znělky. Uměl to už od žáků, kde hrál vždy o kategorii výš. Zároveň má ovšem výdrž, sílu, nedá se jen tak srazit k zemi, prosadí se v soubojích.
Mnoho tipujících odrazovalo jeho mládí. "Ten se ještě dočká za pár let," říkali mnozí.

3. VLADIMÍR ZÁBRODSKÝ - 240 bodů
75 let
centr
reprezentace: 93 startů
Jeden z nejlepších hokejistů poválečné Evropy před érou Svena "Tumby" Johanssona. O Zábrodského velikosti svědčí právě třetí místo v anketě Hokejista století - navzdory tomu, že emigroval v roce 1965 a nesmělo se o něm psát. Od emigrace žije ve Švédsku.
Kdo ho viděl hrát, nemůže na něj zapomenout. "Chodil jsem na něj jako kluk a byl to zážitek!" popisuje Jiří Holeček.
Je docela dobře možné, že kdyby nebylo Nagano, Hokejistu století by vyhrál on.
Byl všeobecně znám jako Šéf, někteří spoluhráči mu tak říkají dodnes. Vůdčí postava slavného týmu mistrů světa 1947 a 1949, skvělý střelec. Nebývalo uměrou ovlivňoval hru celého týmu, v reprezentaci i v klubu. "Byl stejně chytrý jako Maleček," řekl o něm pamětník Jiří Tožička.

4. VLADIMÍR MARTINEC - 235 bodů
48 let
pravé křídlo
reprezentace: 289 startů
Velký boj o třetí místo nakonec Vladimír Martinec s "Vovkou" Zábrodským prohrál jen o pět bodů. V anketě je prvním hráčem z legendární éry 70. let. "Prototyp, uhnětený z nejlepších tradic českého hokeje," napsala o něm před mnoha lety Mladá fronta.
Nebyl to žádný ramenatý bijec. Body nasbíral díky své atraktivní hře, vtipné a nápadité, vynikajícímu bruslení. K jeho nezapomenutelným akcím patří kulišárna ze šampionátu v roce 1977 ve Vídni, kde ve vypjatém utkání se Švédy přihrál na gól obloučkem nad hlavami obránců od vlastní modré až do útočné třetiny.
Byl shůry nadán uměním improvizace. Brankáři nikdy nevěděli, co s nimi provede - udělá blafák, vystřelí? Jiří Holeček vypráví: "Jednou jsem se ho ptal, jak to dělá. Krčil rameny a říkal, že neví. Prostě to dělal podvědomě, ani nevěděl, jak."
K Martincovi vždycky patřil úsměv: nebyl to žádný výraz škodolibosti nebo posměváčkovství, ale dobré nálady, pohody a radosti ze hry.

5. IVAN HLINKA - 181 bodů
48 let
centr
reprezentace: 256 startů
Další člen úspěšné generace 70. let a zároveň zástupce kategorie "šéf". Typický sportovec, který strhne ostatní, nerad prohrává, burcuje ostatní. Deset let na něm stál Litvínov, po Františku Pospíšilovi převzal roli kapitána ještě v národním týmu. Když se nevedlo, byl to právě Hlinka, který uměl otočit zápas, zlomit nepříznivý vývoj. Nejen hecováním, ale činem: dal gól, přihrál na něj, nebo vymyslel klíčovou akci.
Pro hru středního útočníka měl ideální vysokou postavu, avšak byl i skvělým technikem a dokázal umně ovládat puk i v rychlosti. Dával góly, rozjížděl akce, uměl se prosadit sám i tvořivě pracoval pro tým.
Do životní formy se vypracoval v roce 1977. V anketě internacionálů Mladé fronty tehdy vyhrál nevídaným způsobem u všech deseti tipujících. "Proč je první? Odpovím řečnickou otázkou: měli jsem kdy v minulosti takového útočníka?" prohlásil tehdy internacionál Mikoláš.
Nejen hokejové umění však rozhodovalo v anketě Hokejista století. "Pro Ivana mám slabost," přiznal se internacionál Karel Gut.

6. VLASTIMIL BUBNÍK - 160 bodů
pravé křídlo
67 let
reprezentace: 127 startů
Vlastimila Bubníka, slavnou postavu Brna 50. a 60. let, dosazoval do ankety každý skoro automaticky: Ten tam přece musí být za slavnou Kometu!
Před očima mnohých pamětníků zůstala kouzla dvojice Bubník - Danda. Zejména v oslabení se někdy tak vybičovali, že někdy skutečně dvě minuty "nepůjčili" soupeři puk.
Vlastimila Bubníka někteří zařadili dokonce na první nebo druhé místo, nebo vysoce ocenili jeho umění. "Třeba takový Vlastimil Bubník byl stejně talentovaný jako Jágr. Kdyby mohl hrát s profíky, určitě by se prosadil," domnívá se profesor Vladimír Kostka. Internacionál Jaromír Meixner upozornil na jeho všestrannost: "Uměl všechno, od útočení po bránění. Přírodní talent, kočíroval mančaft, uplatnil by se v Kanadě."
Svoji všestrannost umocnil ještě ve fotbale, kde se dostal až do reprezentace. "Škoda, že se fotbalu nevěnoval víc, mohl být slavný," tvrdil o něm Josef Masopust.

7. JAN SUCHÝ - 154 bodů
obránce
54 let
reprezentace: 160 startů
Česká obdoda Bobby Orra. Jediný obránce, který se prosadil do první desítky! Jistě také proto, že byl útočným typem beka: dodnes zůstal prvním a posledním obráncem, který vyhrál kanadské bodování ligy.
Byl udivujícím bruslařem, dokázal si ideálně najíždět do útočné třetiny a tam se uvolňovat. Tím předběhl dobu.
Miláčkem národa se však stal pro něco jiného - pro bojovnost, hraničíci se sebeobětováním. Proslavil se především padáním do střel, z čehož si udělal běžnou součást hry. Nebál se kleknout si čelem proti golfovému úderu soupeře, zápasy často končil posetý modřinami. "Ten by se nechal zabít, než by dostal gól!" říkali si lidé.
Ačkoli vynikal neobyčejnou dispozicí, na obránce přitom nebyl žádný lamželezo, měl výmluvnou přezdívku "Souška". V roce 1971 trenér Kostka prohlásil: "Máme obranu jako Boston Bruins, průměr osmdesát kilo, jenom Souška nám to kazí!"

8. JIŘÍ HOLÍK - 136 bodů
levé křídlo
54 let
reprezentace: 319 starů
Z legendární dvojice bratrů Holíkových se výš umístil Jiří, zřejmě díky své bezkonfliktní a mírumilovné povaze a elegantnímu stylu.
Navždy se o něm bude říkat: když šel na led, nic špatného se nestane. Byl jistotou na oslabení, ve vypjatých okamžicích uměl vyvést puk z vlastní třetiny, nedělal chyby. Uměl dokonalou kličku do bekhendu, s níž vyzrál na každého.
Proslul také jako první skvělé bránící levé křídlo, český vynález proti sovětské mašině. Tento systém mu vyloženě seděl - ale nebyl jen bránícím dělníkem. Také hokejistou, který dovede elegantně bruslit. Nejlépe se mu hrálo v poslední třetině, kdy už byli všichni vyčerpaní a on mohl vévodit díky přirozenému skluzu.
V paměti utkvěl pro svoji dlouhověkost. Dodnes je rekordmanem v počtu reprezentačních startů.


9. JOSEF MALEČEK - 121 bodů
centr
zemřel 26. 9. 1982 v USA ve věku 79 let
reprezentace: 107 starů
Idol první republiky a jeden z nejlepších evropských hokejistů 30. let. O jeho postavení svědčí příběh z dobové knížky "Malečkův kamarád", kde se za vrchol tuposti a natvrdlosti popisuje student, který neví, kdo to je Maleček.
Byl prvním z řady slavných centrů a šéfů. Vedl mužstvo a uměl z hokeje všechno. "Pohybově výborně připravený a všestranný sportovec, hrál dobře i tenis," popisuje ho Jiří Tožička. "Když byl na vrcholu, dovedl sebrat puk i Kanadýrovi a ujet všem."
V roce 1948 emigroval do USA, kde také zemřel.

10. VÁCLAV NEDOMANSKÝ - 98 bodů
centr
54 let
reprezentace: 220 startů
První superhvězda moderní doby se vším, co k tomu patří. Psaly se o něm velké články v novinách, měl hodně obdivovatelů, spousty fanoušků chodily jenom na něj. Byl vysoký, urostlý a pohledný, kdyby hrál dnes, zřejmě by byl obdobou Jágra.
Jeden z prvních českých hokejistů, o kterého oficiálně projevil zájem klub z NHL. "New York Rangers chtějí Nedomanského! " psalo se v roce 1969.
Třikrát vyhrál kanadské bodování ligy a čtyřikrát se stal nejlepším střelcem. Ovládal všechny druhy střelby: golfovým úderem, příklepem i zápěstím, uměl i blafák.
Ve 30 letech emigroval do Kanady, kde se dokázal výrazně prosadit.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze