Tým trenéra Martina Liptáka přitom nebyl daleko od vyřazení, kdyby nezvládl klíčový duel s Maďary, Euro by pro něj skončilo. Jenže místo toho přišly dva triumfy nad velmi dobrými soupeři, které mají několik společných prvků. Díky čemu Češi vítězí?
1. Jíchova paráda: 10 gólů na zápas! Je nejlepším střelcem turnaje, možná i jeho nejlepším hráčem. Filip Jícha předvádí světovou extratřídu, za vše hovoří bilance 40 gólů za 4 zápasy. To by v házené bylo skvělé na jakékoli úrovni, na Euru jde o výjimečný výkon.
Formu má také křídelník Jan Filip, s 25 trefami druhý nejlepší střelec týmu, jenž se také drží v popředí pořadí kanonýrů. O ostatní góly se dělí Češi takřka rovnoměrně.
Filip Jícha na všechny střelecké způsoby
2. Obrana, obrana, obrana. Že Češi dostali od Slovinců 35 branek a stejně trenér chválil obranu? Není to protimluv. Z defenzivní hrázi tvořené čtyřmi dvoumetrovými obry Hynkem, Vraným, Kubešem a Jíchou vycházejí zatím velmi dobře fungující české protiútoky. "Obrana je naše zbraň," souhlasí Jícha. Na defenzivě je znát, že tým je dlouho pospolu.
3. Brankáři si nezávidí. Obrana by nemohla fungovat bez mužů, kteří hasí její případné chyby. Trenér brankářů Jiří Mika má luxusní výběr: postup ze skupiny vychytal proti Maďarům s 46% úspěšností Martin Galia, Slovince pro změnu ničil Petr Štochl. "A důležité je, že si oba navzájem přejí," těší kouče Liptáka. Je to znát: když zasahuje Galia, Štochl na lavičce radostně zatíná pěst. A naopak.
Petr Štochl
4. Dlouhá příprava zabrala. Zatímco třeba Španělé přijeli na Euro až den před startem, Češi se v Rakousku připravovali už čtyři dny. "Každý trénink nás posouvá vpřed," říká Daniel Kubeš. A to nejen u chválené obrany, zlepšuje se i postupný útok, tradiční český neduh.
Hodně v tom pomáhá taktická příprava: místo trénování hráči většinou sbírají síly a "jen" sledují soupeře a rozebírají jeho hru. "Dřív pro nás bylo video spíš za trest, teď vidíme, že to může mít velký přínos," říká Jan Filip.
5. Štěstí přeje, zdraví drží. Proč si to nepřiznat: třeba v souboji s Maďary se Čechům hlavně v první půli míče odrážely tak, jak měly. I proti Slovincům platilo, že kdo jde štěstí naproti, bývá úspěšný.
Tým Martina Liptáka si ho za nasazení a plnění taktiky určitě zasloužil. Neméně důležité je, že se zatím nikdo nezranil. "I tak nás na konci zápasu se Slovinskem trápila únava," říká kouč a šlo to znát, když Slovinci mocně stahovali český náskok.
Právě úbytek sil je teď jedním z největších soupeřů. Když se Češi v Innsbrucku stihnou dobře zregenerovat, můžou hrát vyrovnaně také zítra s Polskem, bronzovým týmem z posledního mistrovství světa. A nejlepší český turnaj za poslední dobu může pokračovat.
