Tělo drží?
Já toho tolik nenaběhám. A v ruce to mám. Učení tenisu je spíš nápor na hlavu než na fyzičku.
Ve dvaašedesáti vás nic nebolí?
To víte, že bolí. Mám artrózu v levém koleni i něco jako rakovinu kůže. Zrovna jsem byl na operaci. Navíc mi ušař při prohlídce oznámil: Oba zvukovody jsou poškozené, vy jste snad musel pracovat ve vysokohlučném prostředí.
Cože? Tenis je tichý sport.
Za to můžou letadla. I proto nechci dál cestovat. Nebaví mě to.
Tréninky doma v Boldogu vás baví?
Ty jo. Už nechci vést hotové tenisty, tentokrát si je chci vychovat. Vybral jsem si sedmnáctiletou Gajdošovou. A stejně starého kluka Horečného, co servíruje 220 km/h.
Na jaře jste cestoval s Novákem.
Do Hamburku, Düsseldorfu a Paříže. Tam jsme skončili. Ani manažera už mu nedělám. Spíš poradce na dálku.
Zůstáváte v kontaktu?
Hlavně přes esemesky.
Novák nevylučuje, že letos skončí. Co byste mu poradil?
Aby to nedělal. Vyrostl Berdych, potenciální hráč první dvacítky. Ti dva by se měli sejít v Davis Cupu.
A vy? Míval jste k českému tenisu blíž.
Mrzí mě, že můj odchod od něj byl předčasný. Bohužel, nebylo to úplně mojí vinou. (V roce 2003 svaz neprodloužil Kukalovi smlouvu kapitána Davis Cupu a Fed Cupu - pozn. red.) Český tenis přežil totalitu, potřebuje však každého, kdo mu může pomoci. Pomalu ho zachraňuje jen Prostějov. Jen se podívejte: kompletně obsadil daviscupový tým.
Známější jste teď v umělecké branži, organizujete výstavy. Kolik jste jich zatím uspořádal?
Hodně. Počkejte, možná je spočítám. Dvaadvacet. Na Slovensku, v Česku i v Salcburku. Mám na kontě tři nejnavštěvovanější slovenské výstavy všech dob. Vede Mucha, toho vidělo 28 tisíc lidí.
Byl i nejdražší?
To také. Museli jsme na něj uzavřít pojistku kolem 200 milionů korun.
Vyděláváte na výstavách?
Je to hobby. Živím se jako učitel tenisu. Do výtvarného umění přenáším manažerské schopnosti ze sportu. Koupím partnerství, platím reklamu.
Co právě chystáte?
Svět hvězd a iluzí - expozici plakátů na téma sto let kinematografie.
Máte manažerský sen?
Udělat výstavu, kterou navštíví 50 tisíc lidí. Takovou není lehké sehnat. Právě se snažím dostat do Bratislavy souborné Dalího dílo, asi 600 obrazů.
Proč pomáháte slovenským umělcům?
Protože věřím, že se mohou prosadit i navzdory divokému kapitalismu, který tu vládne. Velkou šanci měl surrealista Baron. Jenže ho v Paříži srazilo auto, zahynul.
Kolik obrazů schraňujete doma?
Jen minigalerii. Žádné ucelené sbírky. Nejsem Vladimír Železný.
A nejvíc si vážíte...
(směje se) ... přece manželky.
Já myslel na obrazy.
Antonína Procházky. Ale stačí mi vidět obrazy na výstavách, že existují. Nemusím je vlastnit jako Harpagon. V životě jsem nebyl na aukci nebo handlu.
