Beznadějně vyprodaný kolos Superdómu, přeplněné historické jádro New Orleans, skandované pokřiky a souboj barev jednotlivých účastníků letošního Final Four. Takový je obrázek víkendového dění ve městě v deltě největší americké řeky. A samozřejmě nejenom tam žijí basketbaloví fanoušci vrcholem univerzitní basketbalové sezóny. Final Four Weekend se prostě nedá přehlédnout či přeslechnout téměř nikde. Sobota byla dnem, která měla dva ze čtveřice poslat domů a určit nejlepší z nejlepších pro pondělní souboj o titul.
Kansas – Marquette 94:61 (59:30)
Největším překvapením mezi čtveřicí jeho účastníků, byla pro všechny odborníky i fanoušky univerzita Marquette, která sice nepatří mezi žádné basketbalové trpaslíky, ale přece jen pro nejlepší čtveřici se počítalo s většími a tradičnějšími giganty. Již vyřazení skvělého Pittsburgu (77:74) v osmifinále bylo považováno ve středozápadní konferenci pro Marqutte za husarský kousek, ale čtvrtfinálové hladké vítězství nad suverénním č.1 Kentucky (83:69) zrodilo definitivně „černého koně“ pro finálovou čtyřku. Otázkou zůstávalo, jestli mu v cílové rovince přeci jen nedojde dech.
Vítěz nabité západní konference, Kansas University, který se do New Orleans musel doslova a do písmene prodrat přes taková esa jako Duke (69:65) a Arizona (78:75) ovšem neponechal nic náhodě a hned v prvních minutách ukázal svému soupeři, že se v letošního Final Four ocitl přeci jen tak trochu shodou okolností a s notnou dávkou štěstí. Nejlepšího střelce Marquette Wadea, který svůj tým vlastně do semifinále dotáhl, nepustila obrana Kansasu přes 20 bodů a naprosto jednoznačně dopadl souboj obou rozehrávačů, kdy oslnivý výkon Hinricha v dresu KU silně kontrastoval s bezradností jeho protějšku Dienera, který svou vůdčí roli v zápase takové důležitosti očividně nezvládl. Největší hvězda Kansasu a podle mnohých i nejlepší hráč v zemi, pivotman Collison, mohl tak jen kontrolovat situaci a spolu se svými spoluhráči již druhý poločas pojmout jako vhodnou přípravu na velké pondělní finále.
Syracuse – Texas 95:84 (48:45)
Druhé semifinále slibovalo daleko větší drama a jeho průběh všechna očekávání bezezbytku naplnil. Kvalita obou soupeřů, kteří byly ve svých velmi silných konferencích nasazeni jako č.3 (Big East, Syracuse) a č.1 (Big 12, Texas) slibovala vrcholný basketbal a vzrušující souboj. Jeho hlavními aktéry měla být dvojice Anthony (33 bodů, 14 doskoků) – Mouton (25 b.), která se role lídrů svých týmů zhostila na jedničku a svými výkony doslova omračovala všechny basketbalové fanoušky.
Především 33 bodů a 14 doskočených míčů Carmela Anthonyho, který obléká dres Syracus jako nováček teprve prvním rokem, se dá bez přehánění zařadit do říše snů, povážíme – li, pod jakým obrovským tlakem musel ke svému prvnímu opravdu velkému zápasu v NCAA nastupovat. Hodně se po celou dobu mluvilo o tom, že univerzita bude pro tohoto univerzálního hráče jen krátkou zastávkou na cestě do NBA, kam svými parametry již teď rozhodně patří, ale on sám se nakonec po zralé úvaze rozhodl svůj odchod do profiligy odložit a pokračovat ve „studiu“. Podle všeho je to dobře jak pro něj, tak pro Syracuse a nakonec i pro všechny fanoušky univerzitního basketbalu.
Syracuse mají oproti ostatním týmům jednu zvláštnost, kterou je precizně organizovaná a důsledně praktikovaná zónová obrana 2-3. Texas se v podstatě po celou dobu utkání snažil hledat různé cesty k tomu, jak ji překonat, ale oproti Syracusam byl jeho útok zřetelně upracovanější a bezradnější a jen s největším úsilím držel vyrovnané skóre. Syracuse se své chvilky dočkali několik minut před koncem, kdy se dostali do několikabodového trháku, který už v takticky hrané koncovce dokázali dovézt do vítězného konce.
Kdo tedy bude v pondělní noci zpívat vítězné chorály a zapíjet triumf až do ranních hodin na proslavené Bourbon Street? Kdo bude odstřihovat z obruče síťku při tradičním rituálu vítězů? Kdo bude hvězdou hvězd, která dovedla svou školu k samotnému vrcholu a posadila ji na pomyslný trůn? Jak dopadne souboj Collisona a Hinricha s tandemem McNamara a Anthony? Na to si budeme muset všichni ještě několik hodin počkat. Ale už teď je jisté, že všechny čeká opravdu velké finále.
