Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

POHLED: Superkouč u Berdycha? Grandslam nezaručí, ale vyplatit se může

BUDE RADOSTI PŘIBÝVAT? Tomáš Berdych se už pět let drží mezi elitou - a rád by mezi ní ještě co nejdéle zůstal. | foto: Reuters

19 2014
Tenista Tomáš Berdych nadále zkouší doplnit svůj tým o hvězdného kouče. Opravdu by mu ale taková posila prospěla? Proč se vůbec bývalí šampioni pustili do trénování? Skutečně by Andy Murray nevyhrál grandslam bez pomoci Ivana Lendla? Netradiční pohled na současné dění nabízí Zdeněk Žofka, bývalý hráč, televizní expert a trenér.

Zejména kvůli diskutovanému spojení Tomáše Berdycha s Ivanem Lendlem jsou nyní superkoučové velmi probíraným tématem. Přemýšlel jsem: Proč to vlastně dělají? Z lásky k tenisu? Kvůli potřebě vydělat peníze? A jak to tito egoisté - jelikož aby člověk dosáhl toho, čeho oni, musí egoistou být - zvládají?

Zdeněk Žofka

Zdeněk Žofka

Sedmapadesátiletý doktor práv, bývalý nejlepší tenisový junior Československa. Pak se stal trenérskou kapacitou, byl šéftrenérem na Spartě, působil v různých evropských zemích. Jako osobní kouč vedl Cyrila Suka (někdejší 7. deblista světa), Reginu Rajchrtovou (nejvýše 26. na žebříčku), Švýcara Michela Kratochvila (35.) či Rakušanku Barbaru Schwartzovou (40.). Působil rovněž jako tenisový spolukomentátor v České televizi.

Člověk by čekal, že když se trmáceli z jednoho konce světa na druhý během své kariéry, tak nebudou mít velkou chuť to absolvovat znovu, navíc jako doprovod. Že se jim nebude chtít být od rodiny a partnerky po mnoho týdnů v roce a žít život koučovaných hráčů. Nebýt sám sebou, ale podřizovat se někomu jinému.

Místo toho, aby se starali o vlastní děti, bydlí superkoučové opět po hotelech, chodí s hráčem a celým realizačním týmem na večeře, celý den ho udržují v dobré náladě, prožívají, jak hraje...

Dalo by se také předpokládat, že bývalí grandslamoví vítězové musí být finančně zabezpečeni a žádná, byť sebelákavější nabídka, je nemůže oslovit. Ale navzdory tomu všemu podstupují tato dobrodružství a upozaďují své ego před jimi koučovanými hráči. 

Hráč je v tomto případě boss, protože on je platí. V tom je tenis odlišný třeba od fotbalu či hokeje. A je to také důvod, proč se mnoho tenisových trenérů obecně bojí říci hráči svůj názor. Přišli by o místo.

Motivovaly Beckera a Ivaniševiče finanční potíže?

Je však potřeba si uvědomit, že při obrovských příjmech si člověk zvykne i na obrovské náklady. Dokud hráč hraje, nemá moc času se o peníze zajímat, ale hlavně mu „jakoby“ přicházejí samy. Když však tenisté kariéru skončí, začnou žít rodinným „všedním“ životem. Mají děti, leckdy se rozvedou a partnerky chtějí nemalé výživné. Přitom po kariéře už hráč zdaleka tolik peněz nevydělá. Ba co víc, žádný z nich nestudoval, neví, jak rozumně investovat peníze a často naletí.

Z kuloárů se proslýchá, že Ivaniševič, trenér Čiliče, má velké finanční potíže. O tom samém se spekuluje u Beckera, Djokovičova kouče, jehož příjmy se v době slávy dotýkaly nebes a jeho názory včetně těch svérázných se braly (podobně jako u nás dnes u Jaromíra Jágra) za ty správné.

Goran Ivaniševič sleduje svého svěřence Marina Čiliče ve finále US Open.
Bývalý wimbeldonský šampion Boris Becker sleduje svého svěřence Novaka Djokoviče v semifinále slavného grandslamu.

SUPERKOUČOVÉ. Goran Ivaniševič pomohl letos k výhře na US Open Marinu Čiličovi, Boris Becker byl u triumfu Novaka Djokoviče ve Wimbledonu.

Jako příklad za všechny bych uvedl jeho názor prezentovaný na mítinku státních trenérů v Německu. Tvrdil, že jediný způsob, jak zlepšit výkonnost námi trénovaných nejlepších juniorů, je, aby v 16 letech ukončili školní docházku a stali se profesionály. Že on to tak také udělal. Jaksi však pozapomněl, že těch vyvolených je opravdu velmi málo. A o těch ostatních, o „odpadu“ a jeho budoucnosti asi neuvažoval.

Becker byl v Německu vedle fotbalisty Franze Beckenbauera naprostým „bohem“. Párkrát jsem s ním mluvil, ale když jsem ho potkal naposledy, loni na Turnaji mistrů v Londýně, tak jsem před sebou viděl trosku. Mimo finančních má asi i fyzické problémy.

Čilič a Wawrinka měli při triumfech i štěstí

Jaký je skutečný přínos superkoučů? Média vycházejí z premisy, že Lendl pomohl k zisku grandslamu Murraymu. Proč by tedy nepomohl i Berdychovi? Myslím si, že přehlížejí jeden, respektive dva významné detaily.

Zaprvé: předtím, než Murray angažoval Lendla, byl už třikrát ve finále grandslamu. Berdych byl zatím pouze jednou. A zadruhé, bilance Murrayho s hráči jako Djokovič nebo Federer byla víceméně vyrovnaná.

S Federerem má nyní 11 výher a 12 proher, ale v období před Lendlem měl bilanci dokonce pozitivní! S Djokovičem měl před angažováním Lendla 6:8, nyní 8:15 (přičemž po rozchodu s Lendlem nad ním z pěti zápasů vyhrál jen jeden). S Nadalem se Murray během Lendlova působení neutkal, jejich bilance je 5:15.

PŘÍSNÝ DOHLED. Ivan Lendl sleduje svého svěřence Andy Murrayho při tréninku před finále Wimbledonu.

ÚSPĚŠNÉ DUO. Andy Murray pod vedením Ivana Lendla vyhrál dva grandslamy.

Berdych má s Federerem bilanci 6:12, Djokovičem 2:17 a s Nadalem 3:18, přičemž poslední vítězství proti Španělovi se datuje na podzim 2006 (v té době měl dokonce Berdych bilanci 3:1). Z uvedeného vyplývá, že nejlépe se Berdychovi hraje proti Federerovi, kterého dokázal porazit i na dvou grandslamech. To se Murraymu při jeho finálových nezdarech nepovedlo a grandslam se mu podařilo vyhrát až pod Lendlovou taktovkou.

Jenže aby Berdych vyhrál grandslam, musí porazit nejen Federera, ale nejspíš ještě jednoho tenistu z „velké čtyřky“, navíc za sebou na tom samém turnaji! Nemluvě o tom, že ani ve čtvrtfinále by ho nečekal lehký soupeř.

O zisku grandslamu rozhoduje trochu i štěstí. Hodně záleží na tom, na koho případný „outsider“ ve finále narazí. Berdych měl smůlu; ve finále Wimbledonu 2010 proti němu hrál Nadal. To je obrovský rozdíl proti letošním šampionům Marinu Čiličovi nebo Stanu Wawrinkovi. Ano, Wawrinka hrál rovněž v Austrálii s Nadalem, tam byl ale Španěl zraněný. A Čilič hrál ve finále US Open „jen“ s Keiem Nišikorim.

Myslím, že v tomto ohledu - vedle jejich nesporné kvality - měli štěstí i Petr Korda na Australian Open 1998 (porazil Marcela Riose) a Jana Novotná ve stejném roce na Wimbledonu (zvítězila nad Nathalií Tauziatovou). Ani Rios, ani Tauziatová žádný grandslam nevyhráli! Zkrátka to Kordovi a Novotné tak vyšlo - a určitě to pro ně bylo milejší než narazit na mnohonásobné šampiony typu Peta Samprase, Andreho Agassiho či Steffi Grafové...

Může tedy superkouč Berdychovi k výhře na grandslamu pomoci? Čím? A za jakých finančních podmínek?

Krupa má těžší situaci než Kotyza

I když superkouče zaplatíte, tak nemáte jistotu, že se vám takový tah vyplatí. Není to jako nákup auta světoznámé značky. Ale pokud by se triumf na grandslamu povedl, tak se investice několikanásobně vrátí. Nejen sportovně, ale i finančně, byť mezi marketingovým potenciálem Murrayho a Berdycha je obrovský rozdíl vzhledem k velikosti anglického (světového) a českého trhu.

Berdychovi pomocníci. Trenér Tomáš Krupa (vpravo) a kondiční trenér David Vydra.

Berdychovi pomocníci. Trenér Tomáš Krupa (vpravo) a kondiční trenér David Vydra.

Berdych má bezpochyby velice dobrý realizační tým v čele s trenérem Tomášem Krupou. Pozice jeho současného kouče je ale trochu obtížnější než třeba postavení Davida Kotyzy, trenéra Petry Kvitové.

Holka zkrátka poslechne spíš než kluk. Ten si udělá častěji, co chce. Proto má Kotyza v tomto smyslu větší slovo než Krupa. Krupa musí Berdycha víc přesvědčovat, ale on má často vlastní hlavu… A z tohoto důvodu to mají superkoučové lehčí, protože oni vyhráli grandslam, a tak mají takřka automaticky větší autoritu.

David Kotyza, trenér Petry Kvitové

David Kotyza, trenér Petry Kvitové

Jejich výhodou je i zkušenost z pocitů před důležitými zápasy a tlakem, který sami zažili. Ale to neznamená, že by trenéři bez těchto zkušeností nemuseli mít stejné úspěchy.

Borise Beckera koučoval dlouho Günther Bosch, který nevyhrál žádný grandslam ani turnaj ATP. A třeba Nick Bollettieri, pravděpodobně nejúspěšnější tenisový trenér, pracoval s mnoha vítězi grandslamů, ač byl sám jen podprůměrným hráčem. A našlo by se i mnoho dalších příkladů, z kterých vyplývá, že naprostou většinu grandslamových vítězů netrénovali superkoučové.

Berdycha několikrát zradilo sebevědomí

Trenér Krupa vede Berdycha již šest let a popáté za sebou ho dovedl na Turnaj mistrů. Skutečně by mu superkouč pomohl k lepším výsledkům? Nemluvě o tom, že roční gáže za trenéra by byla několikanásobně vyšší než v případě Krupy.

Lendl si myslí, že jestliže trenér pomůže hráči vyhrát tři až pět utkání za sezonu, už se jeho angažmá vyplatí, a to i finančně. Já bych k tomu dodal, že je důležité, o jaké zápasy se jedná.

Domnívám se, že Berdych měl prostě smůlu na dobu, ve které hrál (a ještě hraje) na nejvyšší úrovni. Zdravý Nadal je na antuce v podstatě neporazitelný. Djokovič na tvrdém povrchu v poslední době také. K tomu silní Federer a Murray.

TADY BYLO JEŠTĚ VESELO. Tomáš Berdych nastupuje na kurt.

VSTŘÍC NOVÝM ZKUŠENOSTEM. Co čeká Berdycha v budoucnosti? Vyhraje grandslam? Domluví se s nějakým superkoučem?

Ale je pravdou, že Berdychovi - na rozdíl od jeho mladých let - občas schází sebevědomí. Když už byl výjimečně blízko třeba vítězství nad Djokovičem na Turnaji mistrů 2011, hodně ho psychika zradila. Také utkání s Wawrinkou na letošním Australian Open bylo hratelné.

Mohl by superkouč takové věci změnit? To asi uvidíme až v případě, že ho Berdych opravdu angažuje. Podle mě už ale šanci na vyhrání grandslamu propásl, i když bych se rád mýlil a titul mu z celého srdce přeji!

Autor:






Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze