Se zraněním nebo s nemocí pro zlato? Takové příklady najdeme. Veslařka Mirka Knapková na olympiádě v Londýně a její natržený mezižeberní sval. Lyžařka Kateřina Neumannová s virózou před startem závodu na 30 km volně v Turíně 2006. I Veselého trenér Jan Železný. V Sydney 2000 slavil třetí olympijské zlato s bolavým loktem. Proč by je nemohl napodobit i Vítězslav Veselý?
"Jdu po zlatu," vyhlásil před dvěma týdny v Nymburku. Úsměvem omlouval vynechaný trénink. "Pobolívá mě koleno," prozradil. Absence se hromadily. Místo na stadion putoval třicetiletý oštěpař k fyzioterapeutovi Pavlu Kolářovi. Natažení úponu kvadricepsu, tak zněla diagnóza. "Bylo to na hranici startu," přiznal nyní Kolář.
Veselý rehabilitoval, odpočíval, nateklé koleno si nechal opíchnout. "Stav se zlepšil," hlásil Kolář. Kvalifikaci v Moskvě zvládl přes riziko. Ani zdravotní problémy nervozitu z jeho mysli neodvedly. "Nevěděl, jak na tom je," říká Železný.
Přešlápnutým dlouhým prvním pokusem v kvalifikaci - až k 88 metrům - však soupeře mohl vystrašit. "Vědomí toho pokusu mu může pomoct," ví trenér.
Kolář sledoval Veselého koordinaci pohybů v televizi. "Myslím, že by ho to nemělo limitovat." Rovněž týmový lékař Petr Sikora v pátek poslal optimistické zprávy: "Koleno je stabilizované, oteklé není. Po kvalifikační zátěži bylo citlivější, ale není to nic, co jsme nečekali."
Otázkou zůstává, jak se Veselý s celou situací psychicky vypořádá. Jak zvládne měření sil s Finem Pitkamäkim, Rusem Tarabinem nebo Norem Thorkildsenem?
Zranění může oštěpaři paradoxně i pomoci. "Třeba Abakumovová vždycky při běhu zastavovala a dala pak ránu, která letěla do kopce. Jenže v Tegu měla problémy s kolenem, bála se o ně, rychle z toho utekla - a najednou jí to lítalo," vzpomíná Železný.
Maximum vytěžila ze zranění loni v Londýně skifařka Knapková. "Kvůli zdravotním problémům jela technicky lépe, než jezdila celou sezonu," všiml si Kolář.
TRENÉR VE STŘEHU. Jan Železný v průběhu kvalifikace oštěpařů na MS v Moskvě, kde sleduje svého svěřence Vítězslava Veselého.
Veselý nastoupí se speciální bandáží, s práškem proti bolesti. "Bolest je obranný mechanismus těla, dává mu informace, že se dostává za hranice možností. A jestliže sportovec varovný signál potlačí analgetikem, umožní mu to dostat se tam, kam by se za normálních okolností nedostal," tvrdí sportovní lékař Jan Hnízdil: "Podle mě žádné prášky do sportu nepatří. Když musí brát prášky, ať se léčí doma."
Kolář připomíná: "Když máte bolest, která vás limituje v technice a síle, můžete jít do určité míry do závodu vůlí. Ale pokud je bolest obrovská, nepomůže ani vůle."
A Železný vypráví svému svěřenci o Jihoafričanu Corbettovi, který kdysi na hrách Commonwealthu ležel čtrnáct dní na hotelu s rozbitým kolenem - a pak prvním pokusem vyhrál. Jaký scénář bude platit v sobotu?
