V Moskvě ve středu začíná závěrečný turnaj, Američanky narazí v semifinále na Belgii, domácí Rusko na Francii. Sedmačtyřicetiletá Navrátilová má společně s Raymondovou hrát čtyřhru.
„Tu dvouhru radši vynechám. Zůstaňte zdravé,“ nabádá kolegyně.
Kritizuje povrch dvorce, koberec je lepkavý a nebezpečný. Ani ruská metropole se jí nikdy nezamlouvala. „Pořád jsou tu Leninovy sochy, na budovách dodnes září srpy a kladiva. Probouzí to ve mně ošklivé vzpomínky na komunisty.
Vlastně je ironií, že tu budu hrát.“ Ironií? To je celá její fedcupová kariéra. Debutovala v roce 1975 za Československo. Společně s Tomanovou a Bendlovou pozdvihly v Aix-en-Provance pohár pro šampionky.
Vzápětí emigrovala do Spojených států. Když po sedmi letech obdržela občanství, nastoupila za USA také ve Fed Cupu. „Jsem americká patriotka, i když o mně říkají, že občas pronáším nepatriotické řeči. Jenže o tom přece Amerika je: o svobodě projevu,“ řekla v telekonferenci, kterou o víkendu uspořádala Tenisová asociace USA.
Legendární byl fedcupový turnaj v Praze 1986. Emigrantka pomohla své nové zemi porazit Československo. Tajní agenti měli pohotovost, domácí média obdržela příkaz z ÚV KSČ: „Na tiskových konferencích nesmíte klást otázky Navrátilové.“
Snaha o exhibici s Chris Evertovou v Řevnicích tehdy skončila fiaskem. Okresní stranický funkcionář „tuto provokaci“ zatrhl. Po finálovém střetnutí Navrátilová požádala o mikrofon. „Doufám, že to nebude trvat dalších jedenáct let, než sem opět budu moci přijet a hrát tenis,“ řekla vyprodané Štvanici.
Reakce publika? Ovace vestoje. Jen vládní lóže zela prázdnotou. Zatím naposledy zkusila Fed Cup v roce 1995 proti Rakousku. Čtyřikrát byla členkou vítězného týmu. Chlubí se unikátní bilancí: 37 vyhraných zápasů, žádná porážka.
Proč riskuje, že ji pokazí? Jde také o olympiádu v Aténách. Start ve Fed Cupu je jednou z podmínek k nominaci na hry. „Lisa Raymondová mi nabídla, ať to spolu zkusíme. Ve Fed Cupu i za rok v Řecku. Nikdy jsem na olympiádě nebyla, je to pro mě vzrušující myšlenka. Proto jsem prodloužila kariéru o další rok,“ vysvětluje.
Nejdřív ji tedy čeká moskevská mise. „Lisa se těší jako šílená. Pořád mi posílala e-maily, co už do Moskvy nakoupila.“ Nadšení Raymondové bylo nakažlivé.
Dále čtěte:
Jako šestnáctiletá očarovala Francii. Pak utekla...
Rusky chtějí využít domácího prostředí
