Ne, na soutěžním dvorci už padesátiletou Martinu Navrátilovou diváci v Paříži neuvidí. Loni při US Open podruhé ukončila kariéru – a tentokrát patrně navždy.
"Teď jsem poprvé v Paříži v jiné roli," říká. "Když jsem se dívala na debla, tak se mi do toho zase chtělo. Ale potom jsem si řekla, že televizní komentování je mnohem jednodušší než hraní. Nechybí mi to."
Máte vůbec s sebou raketu?
Mám, potřebuju ji aspoň občas držet v ruce. A tady mám příležitost zapinkat si s výbornými hráči, ne? Pravda, zatím se mi to nepovedlo, moc času mi nezbývá. Ale teď budeme dělat reportáž pro Tennis Channel o tom, jak se vyvíjely rakety. Zahraju si ještě se starou dunlopkou a budu ty rakety porovnávat.
Už vám tu někdo nabízel, abyste si s ním zatrénovala?
Právě dneska Justin Gimelstob, který dělá reportáže pro Tennis Channel. Povídám mu: Já mám věci v hotelu, ale zítra si je sem přivezu.
Na čtyřhru už žádné nabídky nemáte?
Nemám, protože je nechci mít.
Ostatní tenistky vás tedy nepřemlouvají?
Vědí, že je konec.
Zlepšujete se naopak jako komentátorka?
Samozřejmě, protože za mikrofonem jsem zase nováček, nekomentovala jsem pět let. Ale díky tomu, že jsem celou tu dobu sama hrála a pořád se o tenise bavila, je ten přechod celkem přirozený. V Americe se prý divákům mé komentování líbí.
Už delší čas žádáte o české občanství. Kdy ho konečně budete mít?
Jen to musím papírově vyřídit, ukázat nějaké papíry z Ameriky a nějaké z Česka. Není jednoduché je shromáždit. Ale až budu mít všechny ty papíry pohromadě, půjde to bez problémů. Dělali mi teď v USA potíže, najednou mi totiž začali říkat: Ty se zbavuješ amerického občanství!
Kde na to přišli?
Vymysleli si to. Já jim hned říkala: Ne, ne, já chci mít americké i české občanství. Ale dokonce napsali velký článek, že se chci vzdát amerického, protože se mi nelíbí, co tam provádí Bush. Přehánějí, to vůbec není pravda.
Kde ten článek vyšel? V amerických novinách?
Ne, v indických, které to nějak podivně převzaly z jiného českého článku. To je neuvěřitelné. Jednou řeknu, že mám ráda pizzu, a druhý den jsem v novinách "pizza freak" (šílenec), i když jsem ji ve skutečnosti měla párkrát v životě. To je podobné. Beru si české občanství a oni hned vykřikují, že se zbavuju amerického.
A jak je to tedy?
Navzájem to nesouvisí. Ano, řekla jsem, že se mi nelíbí, co Bush dělá, a že ani lidem ve světě se to nelíbí. Zároveň jsem oznámila, že budu usilovat o české občanství. A oni ty dvě věci spojují, což je nesmysl.
Také vás citovali, že jste prohlásila: Bush je horší než komunisti.
No vidíte – a to jsem taky neřekla. Asi bude lepší, když nebudu dávat rozhovory vůbec, protože pak se rozrostou do bůhví čeho. Vezměte třeba, jak se mě ptali, jestli bych podporovala olympiádu v Praze. Já jim povídám: Když to bude dávat smysl, tak proč ne. A potom si v Praze na titulní stránce časopisu přečtu: Martina bude ambasadorkou pro olympijské hry. Typické! V Čechách to takhle dělají. Vážně nevím, jestli chci dál dělat rozhovory. Všechno se přehání. Řeknu, že pěstuju houby, a hned jsem houbařka.
Přitom o českém občanství jste uvažovala už před lety, že?
Poprvé jsem žádost poslala před pěti lety, ale ztratili na úřadech mé papíry, tak je teď dávám dohromady znovu. Neměla jsem se o tom vůbec bavit na veřejnosti, najednou z toho dělají zbytečně velkou vědu. Přitom jsem už pět let mohla českou občankou být – tak co?
Každopádně prezidenta Bushe teď asi v Praze vítat nebudete?
Já tam nebudu. JÁ tam nebudu. (opakuje s větším důrazem na slovo já) Budou ho vítat Češi? Uvidíme.
Snažíte se americkou politiku ovlivňovat i aktivně?
Finančně podporuju některé kandidáty do Senátu nebo do Kongresu, ale to už dělám dvacet let. Záleží mi na tom, co ten člověk dělá, ne co říká. Proto si ještě nejsem jistá, koho bych si vybrala za demokratickou stranu do příštích voleb. Konají se až za rok a půl, to je zadlouho.
Budete volit i v Česku, až získáte občanství?
Snad jo. Když tomu budu rozumět, budu volit.
Před 32 lety o vás českoslovenští komunisté vydali prohlášení: Kvůli penězům utekla ze školní lavice do Ameriky, nemyslela na svůj budoucí život...
No vidíte – a dobře to dopadlo.
