"Vrátíme tím do závodu fantazii," věří jeho ředitel Christian Prudhomme. Naopak šéfové stájí křičí: Hazardujete s bezpečím jezdců.
Čtrnáct z 20 týmů podepsalo petici, která zákaz vysílaček odmítá. Jejich tažení vede Johan Bruyneel, šéf Astany. "Tour není místem na takové experimenty," říká.
Mluvčí závodu Christophe Marchadier namítá, že k úspěšnému testu došlo při francouzském mistrovství. "Bude to cyklistika starého typu, kdy jezdci museli víc přemýšlet. Neměli by být jen mašinami poslouchajícími příkazy jiných."
Jezdci dostávají vysílačkami od svých sportovních ředitelů informace nejen o problémech na trati, ale také o únicích, ztrátách, dmutí v pelotonu. Sportovní ředitelé je éterem vysílají do útoků jako maršálové.
Bjarne Riis, šéf Saxo Banku, teď varuje, že při hromadném pádu mohou nastat neorganizovaná jatka. Názor protistrany? O nebezpečí na silnici bude informovat rádio Tour.
Hrozí dokonce i stávka jako při milánské etapě Gira, která jezdcům připadala příliš nebezpečná. Sami cyklisté jsou však v názorech nejednotní. Roman Kreuziger rezolutně tvrdí: "My půjdeme na start s vysílačkami, jinak to neřešíme. Uvidíme, co vymyslí ostatní." Jens Voigt z týmu Saxo Bank zase sarkasticky navrhuje: "A co třeba na dvě etapy zakázat helmy nebo si přeřezat lanka od brzd? Přitom rádia nám mohou zachránit kůži!"
Naopak Slovák Peter Velits tvrdí: "Závodit bez vysílaček mi vadit nebude." František Raboň z týmu Columbia, který na Tour nestartuje, podotýká: "Nemám vyhraněný názor.
Obě strany chápu, obě mají svým způsobem pravdu."
Co podle něj tedy dnešní etapa přinese? "Asi velký chaos. Vysílačky léta využívají úplně všichni. Bez nich budou zmatení. Ale je otázkou, nakolik nedostatek informací ovlivní výsledky. Spíš ne, etapa je rovinatá. V horách by to bylo zajímavější," soudí Raboň.
Až páteční 13. etapa je kopcovitější. Jenže kdo ví, zda do té doby organizátoři tlak stájí ustojí.
