Čtyři vyrovnané útočníky mají České Budějovice, ale v Příbrami hrál od začátku jediný Karel Vácha. A výsledek? Za devadesát minut hry neletěla na domácího gólmana Michala Špita jediná přímá střela. Tomáš Janda, s devíti góly se dělící o třetí místo mezi ligovými střelci, Ladislav Fujdiar i Michal Nehoda zůstali na lavičce. Leckomu to přišlo jako troufalost od trenéra Pavla Tobiáše. "Dřív jsme hrávali zápasy venku se dvěma i třemi útočníky, ale efekt to nepřineslo. Musel jsem něco změnit," prohlásil Tobiáš. V přesvědčení ho ještě utvrdilo bahnité hřiště. "Tušil jsem, že to skončí nula nula, nebo rozhodne jediný gól. Ne ze souvislé akce, ale ze standardní situace. A my ten gól dostat nechtěli," řekl Tobiáš. Výsledkem taktiky byla bídná hra. Váchovi se sice vpředu snažili pomáhat Jukl a Obšitník, ale i tak byl útočník odříznutý a k žádné gólové šanci se nedostal. "Na lavičce jsme vlastně měli jediného schopného útočníka, Fujdiara," tvrdil Tobiáš. "Nehoda totiž celý týden netrénoval a na lavičku si sedl jen proto, abychom měli na soupisce šestnáct hráčů. A pro vysokého Jandu tenhle terén vůbec není." Pak se v 69. minutě trefil domácí Čížek. Minutu před gólem nastoupil Fujdiar, krátce po gólu naskočil i Janda. Tři útočníci dávali domácím bekům zabrat. Celé mužstvo bylo k nepoznání, jak najednou hrálo aktivně. "Jako trenér nemusím potom hráče burcovat. Když mužstvo dostane gól, něco se zlomí v psychice hráčů a začnou riskovat." Hosté hráli vabank. Při závěrečném náporu vyrazil dopředu i gólman Drobný. Byla to komická situace. Kopal se roh, který chytil příbramský Michal Špit. Na druhé straně byla branka prázdná. Stačilo rychle rozehrát a lehce by si domácí pojistili vedení. Drobný poskakoval před Špitem, aby mu zabránil míč vykopnout. Pak sprintoval přes celé hřiště. Stihl to, druhý gól nedostal. "Mysleli jsme, že zápas skončí bez gólů, ale z toho risku jsme mohli nakonec dostat tři," řekl trenér Tobiáš.
27. března 2000
