Ta scéna je stará dva roky, ale mnohým zůstane v paměti ještě dlouho. Američanka Serena Williamsová v semifinále newyorského grandslamu prohrávala s Belgičankou Clijstersovou 4:6, 5:6 a 15:30. Při druhém podání jí čárová rozhodčí zahlásila chybu nohou, tím pádem fiftýn a mečbol pro soupeřku. A pak to přišlo.
Williamsová se s výrokem nesmířila. "Přísahám bohu, že kdybych mohla, tak bych vzala... míč a vrazila bych... do hrdla a zabila bych tě," řvala na sudí. Hádala se také s rozhodčím na umpiru Brianem Earleyem. "Nikdy jsem neřekla, že ji zabiju. To snad nemyslíte vážně. To nemyslíte vážně," opakovala mu.
Na tiskové konferenci pak prohlásila: "Že bych se měla omluvit? Už jsem viděla tolik lidí křičet na lajnové rozhodčí. Hráči jsou naštvaní, tohle se prostě stává."
Trojnásobná vítězka US Open má pravdu. Sporné výroky čárových i hlavních sudí tenisty občas doženou k nepříčetnosti. Letos sice zatím nikdo neřádil jako Serena v roce 2009, ale třeba Ruska Maria Kirilenková měla důvod, aby se na lajnové sudí alespoň zle podívala.
V utkání čtvrtého kola proti Samanthě Stosurové z Austrálie odvracela v tie-breaku druhého setu celkem pět mečbolů. A třikrát jí úspěšné pomohlo přezkoumání rozhodnutí výroku čárového. "Ještě že existuje jestřábí oko!" pomyslela si možná Kirilenková.
Zkrácenou hru nakonec Ruska vyhrála 17:15, byl to nejdelší ženský tie-break tenisové historie. Do čtvrtfinále ale nakonec postoupila Stosurová.
Nadávky Sereny Williamsové ani zlé pohledy Kirilenkové by se jistě nelíbily Paulovi Arinzemu. Statný chlap s mužným hlasem totiž vykonává povolání duchovního. "Někdy se ocitám v pokušení zašeptat: Víte, máte za sebou katolického kněze!" tvrdí Arinze.
Ale protože odpouštět je božské, tak svatý muž Arinze nemá problém některé excesy tenistů přejít. Otec Paul, jak ho titulují kolegové, se navíc před zápasem pomodlí. To aby všechno probíhalo hladce.
Příběh kněze z Madisonu v americkém státě Wisconsin přinesl deník New York Times. Arinze pochází z Nigérie, kde jeho otec hrával tenis. Jeho syn na kurtu sbíral míčky a občas si vzal do ruky raketu.
V roce 1995 se přestěhoval do Spojených států, ale u tenisu zůstal. V Madisonu působil jako rozhodčí a časem se prosadil mezi nejlepší sudí. Rozhoduje na čarách i na umpiru, byl dokonce i ve Wimbledonu.
Když mu ale nabídli, aby se stal profesionálem, odmítl: "Ne, děkuji. Mám rád svou práci."