Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Myslí na góly a těší se na Clintona

27 2000
E a s t R u t h e r f o r d, P r a - h a - Světové hokejové eso dřímá v útočníkovi Patriku Eliášovi.
h a - Světové hokejové eso dřímá v útočníkovi Patriku Eliášovi. Výkonnost mrštného křídla z New Jersey se každým rokem stupňuje. Zámořští komentátoři už mu dávno nekomolí příjmení na "Ílias" nebo "Elájas". Vzorně vyslovují: "Elijáš". Třebaže ještě nedávno slušnou porci šancí neproměňoval, ve čtyřiadvaceti letech platí mezi kapacitami NHL za vyhlášeného střelce klíčových gólů. Lebedí si v napětí posledních minut a prodloužení. Z nadějného zelenáče dospívá v uznávanou osobnost, možnou hvězdu české reprezentace pro olympijské hry v Salt Lake City 2002. Nosí výstředně obarvené vlasy, umí se pohádat o plat, nemá strach postěžovat si novinářům na tvrdé zacházení ze strany funkcionářů. V dorosteneckém věku obdivoval Jaromíra Jágra a podobně jako on si dává absolutní cíl: být nejlepší. V červnu vyhrál Stanley Cup, na rozhodující gól báječně přihrál Arnottovi. Z rohu kluziště, z otočky. Arnott snadno doklepl do prázdné branky. Životní triumf z něj ale neudělal jiného člověka. Pořád vydělává tolik, co v ostatních klubech průměrní "nádeníci". Bydlí ve stejném domku, má tutéž přítelkyni. Jen si pořídil nové auto. Udělal si radost moderním BMW. Nikoliv z pustého rozmaru. "Na staré vozítko mi skončil leasing a prodal jsem ho. Nějaký dopravní prostředek jsem potřeboval," vysvětlil.

BEZ PRSTENU, BEZ AUDIENCE

Jak se váš život změnil po zisku Stanley Cupu?

Ani moc ne. Jsem bohatší o fantastické zážitky z oslav. Víc lidí si taky váží toho, co jsem dokázal.

Jaká je teď vaše další motivace?

Chci být jedním z nejlepších hráčů v New Jersey i v celé NHL. Rád bych zase vyhrál Stanley Cup. Ta zkušenost je nádherná.

Nosíte prsten, jakýsi odznak vítězství v poháru?

Já ho ještě pořád nemám. Trvá to trochu déle. Dávají si na nich opravdu záležet, dělají je z platiny. Do měsíce by nám je měli dát.

A co tradiční audience u prezidenta Spojených států? Jaká byla?

Už jsme tam měli jít, ale odložilo se to kvůli jednáním ohledně krize na Blízkém východě. Doufejme, že se to ještě uskuteční, byla by to velice příjemná návštěva.

PŘIDÁNO NEDOSTAL

O prázdninách jste trochu doufal ve zvýšení platu, ovšem proti neoblomnému manažeru Lou Lamoriellovi jste nepochodil...

No, zkoušeli jsme to trochu s Peťou Sýkorou, ale neměli jsme šanci. Ani nás to nepřekvapilo. Manažer to smetl ze stolu. Že prý nikdy, za žádných okolností nebude měnit současné kontrakty.

Jak se hraje se zlostí vůči vedení?

Občas o tom přemýšlím, když vidím, za kolik peněz podepíšou o hodně horší hráči. Doufejme, že já taky budu mít podobnou šanci. Ale nikdo mi to nezaručí. Nechci to přivolat, ale něco se mi může stát se zdravím a v životě už nepotkám podobnou příležitost zabezpečit se.

Když jedete sám na branku, myslíte na peníze, na křivdu?

Kdepak, to chci dát gól! Jakmile přijdu na zimák, zapomenu na všechno kromě hokeje.

Těšíte se, až vám Lamoriello za dva roky bude muset zaplatit pětkrát tolik?

To jo! Věřím, že aspoň tolik to bude! Věřím, že se mi tyhle dvě sezony povedou, udělám dost bodů a ty peníze si zasloužím. Chystám se k arbitráži. Tam o mé mzdě rozhodne někdo jiný než Lou. Bude to taková odplata.

Jednání o gáži vás s manažerem staví do pozice nepřátel. Jak se s ním bavíte, když se potkáte v hale?

No, že bychom si vyprávěli důvěrnosti jako největší kámoši, to ne. Ale bavíme se normálně. On je můj šéf, dělá svoji práci, chce ušetřit, my zase chceme slušný plat. Nějakou hořkost cítím, ale nemůžu ji dávat najevo. Během sezony jsme jedna rodina. Jediné, co můžu dělat, je hrát dobře.

Není to od Lamoriella motivační politika, dávat vám málo, aby vás neustále hnal dopředu?

Je to tak. On takhle člověka popohání. Tvrdí, že dostáváme férové částky, ale já si to nemyslím. Chtěl bych vidět, jak by se tvářil, kdyby se některému klukovi opravdu něco přihodilo...

POMALEJŠÍ START

Po skvělé druhé polovině předchozí sezony od vás nejspíš kdekdo čekal přinejmenším průměr bod na zápas...

Ale já mám jen bod pod tímhle průměrem, pozor!

Dobře, dobře, jenže celý tým ani vy osobně přece nejste úplně spokojeni...

Je pravda, že nás potkalo pár problémů. Peťa Sýkora byl nemocný, vytahovali mu mandle, pak si zranil třísla. Jason Arnott dlouho neměl smlouvu. Chvilku to potrvá, než se do toho zase dostaneme.

Každý rok na podzim se diskutuje o jisté kocovině, která dolehne na vítěze Stanley Cupu, zmoženého dlouhou předchozí sezonou a oslavami. Pozorujete tyhle příznaky i na sobě?

Něco na tom bude, léto je opravdu krátké. Ale nemá to nic společného s fyzičkou. Spíš psychika dostává zabrat. Je to těžké přinutit se ke každodennímu nasazení, když jste právě dosáhl na to nejvyšší, na co hokejista může dosáhnout. Pomohly nám dvě výhry v prodloužení. Dali jsme hlavy dohromady, jsme konečně kompletní a začneme zase vyhrávat.

Nejspíš teď poznáváte, jak těžce se žije šampionům. Každý se na vás zřejmě pořádně vyhecuje...

Přesně jak říkáte. Kamkoliv přijedeme, diváci jsou nadšení a nažhavení, zvědaví, jak se předvedeme. Všechny týmy se na nás chtějí vytáhnout, porazit posledního vítěze Stanley Cupu. Všichni jsme si mysleli, že jsme na to psychicky připravení, ale ve skutečnosti jsme si to uvědomili až později.

STÁVKAŘI CHYBĚLI

Kouč Larry Robinson mezi vás a Sýkoru místo stávkujícího Jasona Arnotta na čas postavil Roberta Holíka. Jak fungoval český útok?

Rozuměli jsme si výborně. Robert hrál důrazně fyzicky, což nám vyhovovalo. Nebyl to skoro žádný rozdíl proti Jasonovi Arnottovi, na kterého jsme zvyklí. Vytvářeli jsme si hodně šancí, gólů jsme sice tolik nedávali, ale ono to teprve začne padat, takže z toho ještě vznikne ucházející součet.

Jak moc mužstvu chyběli spoluhráči Arnott a Scott Niedermayer?

Teprve když jsme je neměli, zjistili jsme, jak jsou důležití. Scotty Niedermayer je u nás nejlepší bruslař a umí puk dát do jízdy. Jason Arnott scházel především mně a Peťovi Sýkorovi. Jsme sehraní. Navíc když hrál Robert Holík s námi, rozvrátily se zbylé lajny. Teď zase máme čtyři útoky, co dokážou dát gól.

Co kamarád Petr Sýkora, už se uzdravil?

Bylo toho na něj hodně. Kvůli nemoci tolik netrénoval, proto si asi namohl třísla. Teď dělá s masérem ještě po tréninku speciální cviky, aby se tělo zpevnilo.

BRUSLENÍ S FETISOVEM

Stačil jste v krátkém létě dostatečně potrénovat?

Dohráli jsme v polovině června, času nezůstalo tolik. Ale hlavní bylo odpočinout si, a to jsme všichni udělali. Já jsem se začal připravovat v polovině srpna, což bohatě stačí, aby se hráč dostal do optimální formy. V New Jersey hodně dbají na to, abychom byli fyzicky fit. Ještě jsem tu nezažil tvrdší kemp, dali nám pořádně zabrat.

Říkáte, že chcete patřit k nejlepším. Děláte proto něco navíc?

Zatím samozřejmě nejlepší nejsem, takže musím. Dá se dělat spousta věcí. Hodně zůstávám na ledě po tréninku, piluju střelbu, s Petrem Sýkorou si přihráváme a střílíme. S asistentem Slávou Fetisovem dělám různá cvičení na zdokonalení bruslení.

Nejste mrňous, ale ani žádný hromotluk. Co posilování?

Během sezony nijak zvlášť neposiluju, stačí mi, když se jenom udržuju. Pro mě je nejdůležitější soustředit se na střelbu.

JÁGRA NELITOVAL

Jak jste si užil vítězství 9:0 v Pittsburghu?

Byla to krása. Asi náš nejlepší zápas sezony. Klukům Maddenovi a McKayovi spadlo do brány úplně všechno. Oba dali čtyři góly. Pak se nám zdálo, že to půjde, že porazíme kohokoliv. Jenže tenhle pocit nás stál hodně zápasů.

Nebylo vám líto krajanů v týmu Pittsburgh Penguins?

Líto? Vůbec ne! Vůbec! Chtěl jsem se na tu českou legii vytáhnout.

Trenér Ivan Hlinka v NHL vřele rozpráví s českými hráči, kteří pod ním hráli v reprezentaci. Viděli jste se s ním?

Jen jsme se na chodbě pozdravili a podali si ruku.

Jak se tvářil Jaromír Jágr, váš dávný vzor?

Muselo mu být strašně trapně. Před vlastními diváky dostat devět kousků...

Prohodili jste pár vět?

Něco málo, ale podrobnosti neprozradím.

Žádné?

Byl dost naštvaný.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze