Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

My vám ty medaile přivezeme, prohlásil kouč. A české juniorky jeho slib splnily

České juniorky před zápasem o bronz proti Německu | foto: cev.lu

16 2010
Na mistrovství Evropy juniorských volejbalistek se český výběr probojoval až na poslední chvíli. Trenér Aleš Novák přesto tušil, že jeho svěřenkyně mají kvality dostat se do první poloviny výsledkové listiny. A v koutku duše věřil v medaili. Jeho sen se stal realitou. Češky přiletěly s bronzem.

"Ta medaile, to bylo takové moje přání," usmíval se Novák po návratu. Jako motivační heslo totiž před turnajem zvolil citát z filmu S tebou mě baví svět: "My vám ty medaile přivezeme."

Přiznejte, jaké byly reálnější odhady českých možností?
My jsme měli na páté až osmé místo. A věděli jsme, že při shodě náhod to může být lepší. Na na to došlo. Bylo v tom kousek štěstí, kousek odvahy a kousek vůle zvítězit.

Sebevědomí hráčkám před turnajem nechybělo, že?
Zdravé sebevědomí myslím měly. Ale řekl bych, že to bylo podpořeno úspěchy v přípravě. Porazili jsme mistra Slovenska VKP Bratislava, extraligové družstvo žen z Maďarska, třikrát maďarské juniorky a třikrát Polky. Už předtím i třikrát Němky... Těch porážek jsme zase tolik neměli.

Šampionát jste ale vybojovali až v poslední vlně kvalifikace. A mezi kadetkami byl ten samý ročník desátý.
To jsou právě ty malé rozdíly. V kadetkách jsme to tehdy prohráli 13:15 v tie-breaku s Turkyněmi, které byly pak páté, ale prohrály jen jeden zápas. Dva míče chyběly a možná jsme se tehdy dostali na mistrovství světa.

Trenér Aleš Novák udílí pokyny Evě Hodanové

Trenér Aleš Novák udílí pokyny Evě Hodanové

Klíčovými zápasy v základní skupině byly nejspíš duely proti Nizozemsku a Rusku. Tyto dvě výhry vlastně rozhodly o vašem postupu do semifinále.
Máte pravdu. Ale že to družstvo bude silné, jsem poznal, když byly holky naštvané po úvodním zápase. Proti Slovinkám je naštvalo, že prohrály jeden set. S Nizozemskem to pak bylo jako na houpačce. Konečné štěstí v tie-breaku bylo na naší straně. Proti Ruskám to byl životní výkony všech. Hráli jsme obrovsky soustředěně, neskutečné. To se vidí málokdy.

Obě prohry jste si připsali proti stejnému týmu, Srbsku. V čem byly ony lepší?
Každé utkání ale bylo jiné. V tom prvním jsme hráli bojácně, se strachem. De facto jsme neměli šanci. Semifinále ale bylo jiné. Dařilo se nám. Ale pak jsme se lekli a obě koncovky jsme prohráli, i když jsme měli balóny na setboly.

Nemrzí vás, že jste nemohli nastoupit proti Italkám, vítězkám druhé skupiny? Připomenu, že semifináloví soupeři na sebe nešly křížem, ale určil je los.
Já myslím, že proti Italkám bychom měli menší šanci. Takže jsem se nezlobil. Nejhorší je strach z neznáma a to proti Italkám hrozilo. Ony jsou precizní, navíc mají dvě hráči přes 205 centimetrů.

A obecně? Jak hodnotíte losování soupeřů pro semifinále?
Myslíme si, že je to jasně špatně. Srbky si vybojovaly právo porovnat se s Němkama a my jsme měli jít na Italky. Podle mě je to totální hloupost.

Německo jste už předtím poráželi v přípravě, takže jste si na ně v zápase o bronz asi věřili.
Ony mají nejlepší servis ze všech, Nás v tom zápase odtáhla Markéta Teichmanová, která přihrála asi padesát balónů, zatímco naše libero asi šest. My jsme díky tomu mohli hrát svoji hru.

Česká nahrávačka Pavla Vincourová v utkání proti německým juniorkám

Česká nahrávačka Pavla Vincourová v utkání proti německým juniorkám

Jak probíhaly vítězné oslavy?
S rodičema holek jsme si udělali menší mejdlo. Holky sice už byly hodně unavené, ale poseděli jsme a popili. Rodiče se pak podívali na naši kroniku, která má asi sto listů, a společně s holkama se vzpomínalo na těch dva a půl roku. V Praze si pak holky trochu vyrazily na taneček a náležitě to oslavily.

Jaký bude osud té kroniky?
Aktuálně zbyla u mě, takže mi asi zůstane. Ale budu ji muset oskenovat a asi ji pak rozdám jako dárečky.

Ta kniha ale možná má nějaká bílá místa. Narážím na možnou účast na mistrovství světa.
To bude záležet na předsedovi českého svazu a na správní radě, jestli nám schválí finance na tuhle akci. Samozřejmě bychom byli rádi a myslím, že by si to toto družstvo zasloužilo. Je tu reálná šance dostat se mezi nejlepších osm. Rozhodovat se bude v listopadu, to je třeba podat přihlášku. Šampionát se pak koná příští září v Peru.

Považujete tento bronz za důkaz, že juniorský tým v extralize má smysl?
Já si myslím, že variant, jak centralizaci dělat, je hned několik. Mohou být různě úspěšné. Nemusí se hrát nutně extraliga. Může to být třeba Středoevropská liga nebo jen mezinárodní turnaje. Ale je potřeba hrát. A hrát celoročně. Cítil jsem, že je třeba koncepční práce. Jedině proto jsem na to kývl, protože vím, že je třeba pracovat dlouhodobě.

bronzový tým

Nahrávačky: Monika Šmídová, Pavla Vincourová

Smečařky: Věroslava Marešová, Martina Michalíková, Markéta Teichmanová, Eva Hodanová, Barbora Gambová

Univerzálky: Kristýna Lindovská, Zuzana Mudrová

Blokařky: Andrea Kossányiová, Klára Vyklická

Libero: Veronika Dostálová

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze