V seznamu svěřenců čtyřiačtyřicetiletého rodáka z Plzně převládají dívky. Léta zkušeností s nimi shrnuje do krátkého pravidla: Je důležité, co říct, kdy to říct a jak to říct.
"Nedá se jim to předkládat jako klukovi na talíři. I když mají holky něco společného, každá je trošku jiná. Nazývám to metoda pokus - omyl. To "bé" je většinou vždycky. Pokusy, ty střídám," směje se David Kotyza.
Musíte se na tréninku často kousat do jazyku?
Co jsem s Peťou, ne. Věci se jí dají říkat na rovinu, nemusím moc přemýšlet nad tou omáčkou. V tomhle je výjimečná.
Sehrává v tom roli rodinné prostředí, z něhož vyšla? Přísný otec a dva bratři, je zvyklá na mužský způsob konverzace.
Určitě. Bráchové jsou starší, táta relativně přísnej. Že by v mládí byla extra chválená, to ne. Je otrkanější, nic ji jen tak nerozhází, což je na této úrovni výhoda.
Zafungovala mezi vámi chemie už od začátku spolupráce? Tušil jste, že vám to bude takto klapat?
Spíš mi byla sympatická, jak projevem mimo kurt i tím, co hrála. Vztah si budujeme pořád. Jsem rád, že s ní pracuju.
Jaký jste trenér? Přísný? Chápavý?
Když se na sebe podívám před x lety, sám bych se sebou trénovat nechtěl. Myslel jsem, že toho vím víc, než jsem ve skutečnosti věděl. Asi je to přirozený vývoj, získávám zkušenosti. Není dobrý to, co jsem dělal dřív, předělávat někoho k obrazu svému. Ale přihlížet schopnostem a možnostem těch, s kterými pracuju.
David Kotyza
Na turnajích trávíte s Petrou Kvitovou celé dny. Kdy končí vaše trenérská role?
Měl bych být čím dál míň trenér a víc mentor. Petra je hráčka na vysoké úrovni, o spoustě věcech debatujeme jako partneři, ona si skládá svůj obrázek o tom, co dělat. Nemusím být iniciátor, který něco řekne a ona to odkývá. Možná to tak bylo ze začátku, ale už si sama dokáže vybrat věci, které jsou pro ni důležité. Já jsem od toho, abych toho říkal čím dál tím míň. A když už, aby to bylo buď zajímavý, nebo důležitý. Je sice mladá, ale dospívá rychle a zraje v osobnost i mimo kurt.
Máte zvláštní vztah. Kupovat své svěřence lak na nehty není obvyklé.
To bylo naposledy ve Wimbledonu. A pak... Na US Open, ale to se nám moc nepovedlo. Špatná kolekce. (smích)
Také jí doporučujete knížky. Kterou naposledy?
Naposledy "Cit slečny Smilly pro sníh" od Petra Hoega. Mladá generace sedí pořád u počítačů a telefonů, ale ona ty knihy celkem louská. A rozhodně ji do toho nenutím! Ale neuškodí jí to.
Z učitele úspěšný trenérJako tenista hrával ligu za Slavii Plzeň. Po gymnáziu vystudoval Pedagogickou fakultu, kombinaci tělocvik - zeměpis. V rozhodování mezi místem kantora a pozicí trenéra dal přednost tenisové praxi a navíc absolvoval trenérskou školu při FTVS. Trénoval Robina Vika, Petru Langrovou, Michaelu Paštikovou, Michala Tabaru, Petru Cetkovskou, Lucii Šafářovou, Barboru Strýcovou, Ivetu Benešovou. Nyní vede Petru Kvitovou. |
Třeba hudbu jí taky doporučujete?
To ne! Tam jsme úplně mimo. Já jsem bigbíťák, spíš na oldies nebo staré rockové kapely. Když to ona slyší, tak by vyskakovala z auta. Já taky, když poslouchá ty svoje věci.
Díváte se spolu na tenis?
Spolu moc ne. Peťa ví, že já to většinou nevydržím a najednou začnu: Podívej se tohle a tamhle. A ona hned: Ne, já už to nechci slyšet! Ale něco jiného je koukat na vlastní zápas nebo když se potřebujeme připravit.
Jste trenér, učíte svěřenku tenisovému umění. Co ale naučila Petra Kvitová vás?
(přemýšlí) Ona mi to dělá všechno hrozně lehčí. Nevím, jak to přesně říct...
... třeba, že jako trenér vypadáte líp?
Rozhodně ne! Ona je úspěšná a já vlasy žádné, fousy šedý... Naučila mě víc přemýšlet. Zjistil jsem, že je někdy důležitější nedělat téměř nic, než vymýšlet velké věci a všechno pokazit. Je to o práci s psychikou. Oba spolupracujeme s psychologem. Petra mě učí, jak se mám chovat, jak leckdy gestikulovat. Takové drobné věci, které můžou ovlivnit výkon výrazně víc než bůhvíjaký cvičení.
Pro psychologa se Petra rozhodla sama?
Nechci o tom moc mluvit. Je to její intimní záležitost. Každopádně považuju jeho práci za důležitou, velmi úspěšnou a inspirující pro nás pro oba.
Vy také studujete literaturu o psychologii?
Ano, naposledy jsem četl dobrou knihu "Vnitřní hra". Ale praxe všechno trochu přehodnocuje.
SPECIÁLNÍ MOMENT. David Kotyza s Petrou Kvitovou na slavnostním banketu pro wimbledonské šampiony.
A zařvete ještě někdy na Petru?
Občas. Ale spíš je to výraz, že mi na něčem záleží. Nechci si řvaním budovat autoritu. Je to výraz mého projevu, v té chvíli jsem impulzivní, tak zařvu. Nic osobního.
Jako trenér se držíte neustále ve stínu. Proč?
Když chcete příliš vyčnívat, hráčku postupně udusíte. Vždyť ona je hvězda. V divadle jsou také hlavní herci a režisér je jen někde podepsaný.
Plníte si díky spolupráci s Petrou Kvitovou trenérské sny?
O tom jsem ani nestačil přemýšlet, všechno přišlo hrozně rychle. Řeknu vám to jinak: jsem moc rád, že s ní můžu pracovat.
Petra Kvitová
Ale mezi trenéry jste si udělal velké jméno.
Tomu nevěřím. Spousta trenérů, kteří dělali s hráčkami, jež byly první na světě, teď trénuje někoho jiného a nic se neděje. Považuji to za časově velmi ohraničenou záležitost. Jsem závislý na tom, s kým pracuju a Peťa je tak výrazná osobnost a takový talent, že to mám prostě jednodušší.
Příští rok - bez ohledu na žebříček, pro vás znamená spoustu obhajob. Unese Petra ten nápor psychicky?
V menším měřítku to bylo stejné letos. Ve Wimbledonu obhajovala semifinále, teď tam vyhrála. Letošní sezona je zase výrazně lepší než ta předchozí. Nedá se předpokládat, že půjde pořád strmě nahoru, ale dá se očekávat, že bude hrát na stejné úrovni jako letos a třeba ještě vyrovnaněji.
Známky jako relaxTlak na trenéra jedné z nejlepších tenistek světa ventiluje David Kotyza známkami. Sbírat je začal letos v lednu. "Jsem totální začátečník," říká. |
Je pro vás důležitý post světové jedničky?
Není. Ani jednou za sezonu jsme se nebavili o žebříčku. Pořád se snažíme mluvit o hře a o tom, jak být lepší. Byli jsme rádi, když se dostala do top ten, to je velká meta. Když jsme s Petrou začínali, bylo to jedno z jejích přání, které mi napsala. Další vzestup už je samovolný. Nevidím extra velký rozdíl v tom být třetí nebo pátý. Být nejlepší na světě je velká věc, ale nebavíme se o ní.
Martina Navrátilová označila Petru Kvitovou po wimbledonském vítězství za prototyp tenistky budoucnosti. Souhlasíte?
Je to kompliment, možnosti má. Ale jestli je prototyp hráčky budoucnosti? Já na tyhle velké výrazy nejsem.
Umíte si představit, že byste byl s Petrou celou její kariéru?
To fakt nevím. Nepřemýšlím o tom, tak dopředu nekoukám. My ještě nejsme domluveni ani na příští sezonu. Ale doufám, že se domluvíme. (smích)
Jednou to ale skončí. Budete mít tendenci sledovat dál, jak si vede v životě?
Nebudu ji srovnávat s ostatními hráčkami, které jsem trénoval, to by bylo neuctivé. Ale každá událost ve vás nechá stopu a Peťa určitě zanechá hlubokou rýhu.
