Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Teď čeká Zeď s gilotinou. Na slavné Mur de Huy vyvrcholí 3. etapa Tour

KRÁL NA ZDI. Tak slavil na Mur de Huy při Valonském šípu Alejandro Valverde | foto: Reuters

6 2015
V sobotu souboj proti času, v neděli bitva s deštěm a větrem a v pondělí jízda na Zeď. Na slavné a bolavé Mur de Huy vyvrcholí odpoledne 3. etapa cyklistické Tour de France. Tady bývá na jaře králem Alejandro Valverde. Kdo se jím stane teď?

„Jde sice jen o 1 300 metrů silnice, ale na posledních metrech máte pocit, že je nekonečná. Nikdy jsem necítil takovou bolest a takovou extázi v tu samou chvíli, jako když jsem tu vyhrál,“ říká Mario Aerts, šampion Valonského šípu z roku 2002.

On zažil, jaké je to pokořit Zeď a dojet na Mur de Huy přede všemi soupeři.

Huy je malé městečko na řece Meuse, schované mezi ardenskými kopci jižní Belgie. Moc se tady toho většinou neděje, moc toho není k vidění. S výjimkou Mur de Huy, jednoho z nejprudších cílových kopců profesionální silniční cyklistiky.

Průměrné stoupání: 9,3 procenta.

Maximální stoupání: oficiálně 19 procent (na 500 metrech), ale v jedné pasáži dokonce 26 procent.

Dlouho se Valonský šíp, podnik s datem narození 1936, jezdil v sobotu před „monumentální“ klasikou Lutych-Bastogne-Lutych coby součást takzvaného Ardenského víkendu a poněkud se ztrácel ve stínu lutyšského závodu. Později se přestěhoval z víkendu do středečního termínu. V roce 1983 poprvé zařadili do jeho itineráře zeď Mur de Huy. A slovo brutální, které je v cyklistické řeči občas až předimenzované, na ní našlo svůj pravý význam.

Jižní strana kopce, tyčícího se nad údolím řeky Meusy, je tak prudká, že nad ní vybudovali i lanovku, vedoucí paralelně s proslulou Zdí.

Spektákl začíná, jakmile trať uhne ze široké hlavní silnice doprava do ulice Chemin des Chapelles. V překladu: Cesta ke kaplím. Těch je podél ní rozmístěno sedm. Ale ti nejlepší nemají čas na modlitbu, když je míjí.

„Elitní týmy se hlídají a na začátku stěny, kde se silnice zužuje, se usilovně snaží umístit do popředí svého lídra,“ popisoval dění na Mur de Huy bývalý profesionál František Raboň. „Protože už předchozích pár kilometrů se šlape naplno, pod Zeď přijedete v červených číslech. Pak už je to o momentálním pocitu v nohou, jestli ještě ty dvě minuty vydržíte jet na doraz, nebo se zlomíte. Vyhraje ten, kdo předtím ušetří nejvíce sil.“

Dopravní značka pod kopcem, ukazující stoupání 19 procent, není dobrá pro morálku těch, kteří se Zeď snaží pokořit.

První strmá pasáž má 11 procent. Následuje pravá a levá zatáčka, než se trať znovu napřímí a nabídne pohled na skutečnou pravdu o tomto výšlapu. Pak přichází místní gilotina: 400 metrů před cílem kritická pasáž, kterou kdosi přirovnal k Severní stěně Eigeru.

„Tady začíná být jezdcům nejvíc špatně,“ říká Kim Kirchen, vítěz z roku 2008. Před nimi ční krátký úsek s 26 procenty, k potěše publika, natěsnaného vedle trati. Tato pasáž nutí cyklisty k převodům až 39x27, je filtrem, kde si každý sáhne na dno a který protřídí šampiony.

Po 40 metrech se stoupání opět zmírní na „přijatelných“ 14 stupňů, ale schody kamenných domů, lemujících silnici, ukazují, jak strmá trať stále je. Už jen pár nevyhořelých borců většinou zbývá.

A konečně! Černá asfaltová zeď, kterou měli před očima, je nahrazena výhledem na modrou oblohu. Vpravo je kaple, před nimi cíl. Průjezd „tunelem bolesti“ končí, Zeď je zdolána. Tedy alespoň těmi nejlepšími. Peloton tu bývá natažen až do kilometrové délky.

Králem na Zdi je v současnosti 34letý Alejandro Valverde, který zde triumfoval celkem třikrát, včetně dvou posledních ročníků. „Je to těžký kopec, ale pro mě jak stvořený,“ říká Španěl. Pokud vyhraje Valonský šíp i příští rok, stane se jeho rekordmanem.

Ale bude smět vyhrát nyní? Nebo bude také zde pomáhat Nairu Quintanovi, lídrovi stáje Movistar?

Když se jel Valonský šíp letos, Chris Froome upadl 12 kilometrů před cílem a Valverdeho doprovodili na stupně vítězů Julian Alaphillipe a Michael Albasini. Čtvrtý tehdy skončil Joaquim Rodríguez, osmý Jakob Fuglsang, jedenáctý Roman Kreuziger.

O rok dříve stáli s Valverdem na pódiu Dan Martin a Michal Kwiatkowski, těsně za nimi dojel Bauke Mollema.

Ti všichni s výjimkou Alaphillipa se budou na Zeď drápat i v pondělí.

“Ze všech tří ardenských klasik se mi tahle líbí asi nejmíň, protože je dojezd na prudkou stěnu, což není úplně pro mě,“ říkal Roman Kreuziger na jaře 2013, ovšem s dovětkem: „I na tom jsme se v tréninku snažili zapracovat.“ Což loňským osmým místem potvrdil.

Nejde jen o cílovou Zeď, ale o tři krátká stoupání na posledních 18 kilometrech třetí etapy, které kopírují trať Valonského šípu.

Teď zde však nevrcholí jarní klasika, nýbrž etapa Tour. A to mění strategické plány řady týmů.

„Cíle a úkoly jezdců budou odlišné než při jednorázovém závodě,“ připomíná pro časopis Pro Cycling bývalý šampion Bernard Thévenet, vítěz Tour v letech 1975 a 1977.

„Při klasice jen první místo je důležité, ale v etapovém závodě jde o etapové vítězství, o celkovou klasifikaci, o body, o spoustu dalších věcí,“ připomíná Thévenet. „Ta etapa bude víc psychickou než fyzickou výzvou. Je tu riziko ztráty času při pádech, bude to extrémně nervózní. Ale neočekávám velké rozdíly mezi nejlepšími. Mur de Huy je přece jen krátké stoupání.“

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze