Pojede se prakticky po rovině, což je pro něj jako vyhlášeného spurtéra výhoda. Šance, že by na konci závodu mohl využít svoji silnou stránku, je tak pro něj mnohem větší. Přesto Alois Kaňkovský před odjezdem do Kataru, kde letošní světový šampionát v silniční cyklistice v neděli vyvrcholí právě závodem elite, se touhle myšlenkou nijak výrazně nezabýval.
„Pokud šance bude, tak spurtovat budu, od toho tam jedu. Bude to ale závislé na tom, jak se bude závod vyvíjet, a spíš to beru tak, že trať je výhodná pro klasikáře, jakým je Zdeněk Štybar. A ten má teď výbornou formu,“ říká cyklista, který dlouhá léta silniční cyklistiku kombinoval s dráhovou, teprve před minulou sezonou upřednostnil silnici.
A co vy?
Musím hlavně zaklepat na to, že jsem hlavně zdráv. Jednak proto, že jsem v létě spadl na dráze a nemohl trénovat, ale přežil jsem to. Jednak proto, že jsem před odjezdem trénoval i v sedmi stupních, ale i to jsem přežil ve zdraví.
Teď se naopak musíte připravit na vedro, které v Kataru panuje. Jak jste na tom s ním?
Pěkně se mi to sešlo, doma docela zima, tam pořádné vedro. Když si můžu vybrat, tak raději teplo než zimu. Otázka je, zda ty čtyřicítky, které tam jsou, nebudou už moc. Sám jsem zvědavý, co to se mnou udělá.
Po začátku šampionátu se dokonce objevily informace o tom, že by vám vedro mohlo výrazně zkrátit závod, místo 257 kilometrů byste jeli o více než sto méně. Co vy na to?
Také já jsem tuto informaci dostal, ale to se teprve uvidí na místě, takže nad tím zatím tolik nepřemýšlím.
A bral byste to? Vždyť tak dlouhý závod jste moc často v životě nejel.
To je sice pravda, přes dvě stě ano, takže nějakou zkušenost mám. V případě zkrácení zůstává otázkou, jaké by se jelo tempo, asi by to byl pořádný fofr. Tak nevím, co je horší a co lepší.
Jak jste se na tak dlouhý závod připravoval?
Najeto už mám hodně, ale v poslední době jsem tomu trénink dost přizpůsobil, jezdil jsem 230 až 235 kilometrů. Když to ale jede člověk sám, je to pomalejší než v balíku. Kdybych se pokusil ještě zrychlit, už bych mohl ztrácet rychlost pro závěr. Tak uvidíme.
Česká reprezentace pojede závod se šesti závodníky, což není právě málo. Cítíte z toho šanci prosadit se jako tým?
Já si myslím, že šanci máme, kluci jsou výborní a o Štybym (Zdeňku Štybarovi - pozn. autor) už jsem mluvil, pro něj by to mohl být hodně dobrý závod.
Mluvili jsme o vedru, znalci prostředí však upozorňují, že vedle toho závod může výrazně ovlivnit také silný vítr. Co vy na to?
Vím o tom. Jede se sice po rovině, kde by balík mohl vydržet pohromadě, ale ve větru to může být jinak, mohou se nadělat skupinky, které se nesjedou, to se uvidí.
Mistrovství světa je v poměrně pozdním termínu, vy prý ale máte další program ještě po něm.
Bylo to původně v plánu. Měl jsem jet na mistrovství Evropy na dráze a pak ještě závody v Číně zase na silnici, kde se mi v minulosti dařilo. Nic z toho ale nebude, už toho je hodně. Sezona je dlouhá, když bylo kratší volno, léčil jsem se po pádu na dráze, takže to takové volno zase nebylo. Na dráhu by z naší hradecké stáje měl jet jen Vojta Hačecký.
S ním budete v jednom týmu i nyní na mistrovství světa. Je výhoda, že s vámi jede závodník, s nímž závodíte řadu sezon?
Určitě je, známe se dlouho, snad si to užijeme. Ostatně loni s námi v Hradci jezdil také Jirka Polnický, takže jsme z Whirlpoolu vlastně tři.