Jediným českým cyklistou, jenž závod dokončil, byl Zdeněk Štybar. Cílem projel na 45. místě se ztrátou pěti a půl minuty.
Štybar předtím nezachytil klíčové dělení pelotonu, ke kterému došlo už 180 kilometrů před cílem ve větrné pasáži uprostřed pouště. Posléze šlapal celý závod ve druhé skupině, jejíž ztráta postupně narůstala.
Peter Sagan se naopak ve spurtu první skupiny stal teprve šestým cyklistou historie, jemuž se povedlo obhájil světový titul, a bude tak i v následující sezoně oblékat duhový dres.
Korunoval tím svoji famózní sezonu 2016, kdy vyhrál celkovou klasifikaci World Tour, tři etapy a zelený dres na Tour, prestižní klasiku Kolem Flander i premiérové mistrovství Evropy.
Dokázal to přesto, že Slovensko mělo na šampionátu pouze tříčlenný tým. Z něj společně s ním dojel ve vedoucí skupině také Michael Kolář a původně v ní byl rovněž Juraj Sagan.
„Nemohu tomu uvěřit, jsem pořád v šoku. Tento titul je pro mě ještě větším překvapením než loni,“ svěřoval se za cílem Peter Sagan.
Prozradil, že při dělení pelotonu na pouštním větru měl štěstí, protože se do čelní skupiny propracoval až jako úplně poslední jezdec.
„V koncovce závodu pak byl ve spurtu protivítr, začal jsem spurtovat zezadu. A zase jsem měl i trochu štěstí, protože kdyby mě Nizzolo zavřel u hrazení, tak jsem si jistý, že bychom se určitě srazili, protože já bych nebrzdil. Takže teď jsem šťastný. Je to neuvěřitelné.“
Z české šestice se nikdo kromě Štybara nedostal ani do třetí skupiny. Po nájezdu na devět okruhů, vedoucích po umělém ostrově Perla, proto byli ostatní Češi postupně rozhodčími ze závodu staženi, neboť hrozilo jejich dojetí o kolo.
Na zrodu rozhodujícího rozervání pole měli v první fázi závodu zásadní podíl Belgičané, kteří poté hráli přesilovku ve vedoucí skupině a udávali její tempo. Rozjeli spurt o zlato svému lídrovi Tomu Boonenovi, který mohl ovládnout šampionát po jedenáctileté odmlce.
Jenže na posledních metrech se před Boonena dostal nejprve Mark Cavendish, král spurterů na Tour, a potom také vítězný Peter Sagan.
Jak se vše odehrálo
Královský závod šampionátu byl vlastně i příběhem jedné jediné pravotočivé zatáčky. Ta už 180 kilometrů před cílem odrovnala některé velké favority.
Právě v ní totiž atakovalo belgické komando a udělalo z pelotonu trhací kalendář. Zrodily se mnohé skupiny, které se v dalším průběhu závodu už nikdy neměly sjet.
V té první, zpočátku 26členné, šlapalo pospolu hned šest Belgičanů v čele s pouštním expertem Tomem Boonenen a olympijským vítězem Gregem van Avarmaetem, dále čtyři Italové s Giacomem Nizzolem i Eliou Vivianim a tři Norové s Alexandrem Kristoffem.
Útok zachytili také obhájce titulu Peter Sagan a britský lídr Marc Cavendish, dva ze superfavoritů. Nechyběli australský rychlík Michael Matthews, nebo Nizozemec Niki Terpstra, předloňský šampion Paříž-Roubaix. Později se k nim připojili ještě někteří jezdci z počátečního úniku dne.
Kdo naopak v této skupině chyběl, byli všichni Němci, Španělé, Poláci, francouzský sprinter Bouhanni, ale také všichni Češi.
Do druhé skupiny, kterou táhlo německé trio Greipel, Kittel, Degenkolb, se z českého týmu propracoval pouze Zdeněk Štybar, ostatní zůstali daleko vzadu.
Vzápětí došlo na prašných silnicích k pádu, po kterém byli nuceni odstoupit Slovinec Mezgec, Kolumbijec Gaviria a Australan Durbridge, jehož náhlé zpomalení karambol způsobilo.
Ztráta druhé skupiny se zprvu ustálila na 30 vteřinách, přesto nebyli její jezdci schopni díru zacelit. Na bočním větru se na tvorbě tempa angažoval i Štybar, obrovskou práci odváděl Degenkolb, naopak Belgičan Debusschere se snažil ze strategických důvodů jejich práci narušovat, což posléze vyústilo v konflikt mezi ním a Degenkolbem.
Ztráta Štybarovy skupiny narostla 100 kilometrů před cílem na minutu a půl a 85 kilometrů před cílem na rovné dvě minuty.
Když už činila dokonce tři minuty, odstoupili při nájezdu do předposledního kola Degenkolb a Kittel, naprosto vyčerpaní z beznadějné stíhací jízdy.
Do posledního okruhu, na rozhodujících 15,2 kilometrů, přivedl první skupinu neúnavný belgický pracant Stuyven. Pohromadě stále jelo 25 jezdců, z nichž rovná pětina byli Belgičané.
Kdo se pokusí zaútočit?
Dlouho se k tomu nikdo neměl.
Až 2,2 kilometru před cílem se vydal vpřed Tom Leezer, Nizozemec z týmu Lotto Jumbo, který za celou svoji kariéru vyhrál jediný závod - Tour of Langkawi.
Chvíli mohl doufat. Ale na posledních 500 metrech se k němu přiřítil belgický vlak, vedený v tuto chvíli pro změnu Roelandtsem.
Číselnou převahu přesto Belgičané v Boonenovo zlato neproměnili. Jejich lídr začal spurtovat středem, ale zleva se hnal Cavendish a podél bariéry, kde nechal malý prostor Ital Nizzolo, se posouval vpřed Sagan.
Profil závěrečných metrů do mírného stoupání mu vyhovoval.
A nikdo jej nedokázal zadržet.
„Mám radost, že příští rok budeme mít v týmu duhový dres,“ hned gratuloval prostřednictvím Twitteru také Jan Bárta, který bude se Saganem stejně jako Leopold König závodit za německou stáj Bora.
MS v silniční cyklistice v DauháZávod s hromadným startem muži (257,5 km): 1. Sagan (SR) 5:40:43, 2. Cavendish (Brit.), 3. Boonen (Belg.), 4. Matthews (Austr.), 5. Nizzolo (It.), 6. Boasson Hagen, 7. Kristoff (oba Nor.), 8. Bonnet (Fr.), 9. Terpstra (Niz.), 10. Van Avermaet (Belg.) všichni stejný čas, ...45. Štybar -5:26, Hačecký, Kaňkovský, Polnický, Sisr, Turek (všichni ČR) všichni nedokončili. |