Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mrzí mě, že v Zubří končím, přiznává kouč házenkářů Kekrt

Jiří Kekrt - Házenkářský trenér Jiří Kekrt | foto: Jan Karásek, MAFRA

28 2010
Dvě zlaté, tři stříbrné a jednu bronzovou medaili získal se zuberskými házenkáři trenér Jiří Kekrt. Další ale už nepřidá. Jeho druhé angažmá ve valašském klubu totiž skončilo po dvou letech, v nichž tým pokaždé padl ve finále play-off s Karvinou.

"Mrzí mě to, protože odcházím od rozdělané práce. Ale situace delší dobu naznačovala, že další spolupráce asi není možná," poznamenal Kekrt.

Co je na vině? Personální vztahy, nebo něco jiného?
Vztahy jsou výborné, jde o ekonomické záležitosti. Ale to není téma pro mě, ale pro vedení klubu.

Už si hledáte nové angažmá?
Existovala určitá možnost pokračovat v Zubří, diskutovali jsme o ní. Ale klub se logicky rozhodl, že trenérský post bude řešit z vlastních zdrojů, které jsou finančně jednodušší. Na rozchodu jsme se definitivně dohodli před pár dny, takže ptát se, co bude dál, je předčasné. Je to velikánský otazník.

Zvažujete také zahraničí?
Možností je více. Ale že bych mermomocí chtěl do ciziny, to ne.

Dovedete si představit i variantu, že byste zůstal bez angažmá?
I s tím musím v této situaci počítat. Momentálně ho nemám.

Máte ještě chuť trénovat?
Samozřejmě mám. Ale trh je takový, jaký je. Bude to otázka nadcházejícího období.

Ještě vás mrzí, že ve finále jste opět nestačili na Karvinou, přestože do série jste vstoupili úspěšně?
O tom je sport, že každé družstvo může dosáhnout až na absolutní vrchol. Hlavní důvod pořád vidím v tom, že jsme nezvládli koncovku třetího utkání. Kvůli maličkostem, které zápas rozhodly.

Patřilo mezi ně i zranění klíčové spojky Martina Hrstky, který odstoupil na začátku utkání?
To je právě ta mozaika, která skládá celek. Zrovna tak si můžeme postesknout, do jaké míry by byla jiná sportovní forma Ondry Miky, který dva a půl měsíce netrénoval a nastoupil až ve finále. V sezoně totiž odehrál lepší utkání. Ale to jsou všechno kdyby. Na jedné straně je tady atraktivita play-off, které bylo z pohledu divácké kulisy parádní. Ale je tu i druhý pohled. Zraní se vám hráč nebo se něco přihodí a výkon je hned jiný než během celého roku. Musíme to brát jako realitu.

Takže podle vás není chybou, že od příští sezony se nebude hrát play-off?
Nechci se pouštět do diskuse. Zástupci klubů tak rozhodli, tak to bude.

V Zubří jste strávil dva roky. Jaké byly?
Vedl jsem zajímavý dělný kolektiv, spolupráce s hráči byla motivující a zavazující. Výkon družstva neustále rostl. Na vrchol jsme to nedotáhli jenom kvůli řadě maličkostí, které jsme ještě nedokázali zvládnout.

Zkuste srovnat současné zuberské angažmá s tím prvním, které ozdobily dva tituly.
To byla úplně jiná doba. V prvopočátku nikdo neměl žádná velká očekávání. Po postupu ze druhé ligy, kde družstvo hrálo delší dobu, najednou skončilo druhé. Sešla se tady řada velikých bojovníků s velikými zkušenostmi, kteří to dotáhli do zlaté éry a ještě přidali bronz. Pak se objevily problémy, nedalo se to utáhnout, takže družstvo se rozpadlo. Začali tady tvořit nový tým, který teď dozrává. Vychovali si novou generaci, reprezentuje je velice dobře. Dřív to bylo více o bojovnosti, teď o větším herním kumštu, ale i o menších zkušenostech.

Takže trénování obou výběrů bylo jiné?
Samozřejmě. Dělat s dvacetiletými a třicetiletými je rozdíl. Starší házenkář má herní filozofii, kterou dost těžko chce a dokáže měnit. Jde o to využít schopnosti jednotlivých hráčů a dát mozaiku do kupy. Naopak mladí se musí mnohem víc učit.

Co je těžší?
Samozřejmě práce s mladšími hráči.

V Zubří hraje spousta nadějných házenkářů. Můžou se prosadit na mezinárodní úrovni?
Schopnosti mají. Jestli se to podaří, nebo ne, záleží na tom, do jaké míry budou chtít odejít. Je to na nich samotných. Ale typy jako Kuba Hrstka, Ondra Mika nebo Tomáš Číp jsou schopny se v zahraničí uchytit.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze