Jaké to je být mistrem světa?
Cítím se jako v sedmém nebi a ožívají mi všechny zlé i hezké vzpomínky z mé kariéry. Tady v Brazílii jsem sice nevyhrál, ale stejně se po závodech cítím jako vítěz. Jsem novým mistrem světa a teď to budu opakovat pořád dokola. Musím vyzdvihnout práci týmu, vždyť to, čeho jsme dosáhli po zimě, je neskutečné. Málem jsme do nové sezony nenastoupili, ale nyní tu sedím jako šampion. Jako zasloužený šampion.
Startoval jste ze 14. místa, přesto jste dojel pátý. A hlavně: předvedl jste velmi odvážnou jízdu.
Mohu říct, že i když jsem nevyhrál, tak jsem odjel své nejlepší závody v kariéře. Přitom jsem nejezdil jinak než jindy. Předjížděl jsem přece i tehdy, když jsem potřeboval zvítězit. Ale dnes mi to všechno vyšlo ideálně.
Když jste se ráno před závodem probudil, věděl jste, že je to váš den?
Ano! Nevěděl jsem, jak dopadne Rubens, ale já tušil, že budu pátý nebo šestý. A věřil jsem, že to bude stačit. Byť se mi nevydařila kvalifikace, dal jsem si s klukama z týmu pár drinků a večer usínal v klidu. Věděl jsem, že nic není ztracené. Jen mě mrzí, že tady nebyla přítelkyně Jessica. Moc ji miluju a tohle vítězství věnuji právě jí.
Máte šanci titul obhájit?
Já hlavně věřím, že budu v F1 závodit i příští rok. V tuto chvíli zatím nemám žádný kontrakt a třeba odejdu do nějaké jiné série, vždyť jsem teď mistr světa. Ale ne! O mé budoucnosti se budeme bavit teprve teď, protože prioritou byl zisk titulu. Ale za sebe říkám, že bych za Brawn chtěl jezdit i příští rok, protože to není tým na jedno použití, ale je v něm mnoho velmi talentovaných lidí. Možná nejsme tak velcí jako jiné stáje, ale naše výchozí pozice pro příští sezonu je skvělá. Tým vylepšoval současné auto a zároveň pracoval na tom novém.
Léta se o vás mluvilo jako o budoucím mistru světa, splnil jste to však až po devíti letech v F1. Pochyboval jste někdy o sobě?
Kritický byl můj druhý rok v F1, po první sezoně jsem totiž ztratil chuť. Ve Williamsu bylo špičkové zázemí a i já dosahoval dobrých výsledků, ale nepracoval jsem dostatečně tvrdě. Byl jsem mladý a nezkušený (Buttonovi bylo dvacet) a teď už to vím. Druhý a třetí rok ve formuli byly pro mě velmi těžké, zjistil jsem, že tady nejde jen o rychlost. Na vítězství potřebujete víc: fyzičku, psychiku, auto. Začal jsem pracovat ve všech oblastech a především jsem si uvědomil, že F1 je mým životem. Dnešní den je konec této krásné pohádky.
