Výjimkou nebyly ani jeho devětadvacetiny. Právě při nich se rozhodlo, že se svým týmem Reverte Albox Unicaja neobhájí titul španělského šampiona.
"Bohužel jsem to zařídil já," povzdechl si Movsesjan, jenž se nakonec vrátil bez medaile.
Smutnému konci však předcházelo velké drama. Zatímco všechny partie skončily remízou, on s Ukrajincem Karjakinem stále hrál a napínal své spoluhráče do pozdního večera.
"Museli počkat, než dohraju. Kdybych také remizoval, následoval by ještě tiebreak," podotkl Movsejsan. Slovenský reprezentant se však svým týmovým kolegům za trpělivé čekání neodměnil. Jako jediný prohrál a cesta do finále se zavřela.
"Po zahájení jsem stál dobře. Ale v jednom momentu jsem si neuvědomil hrozbu. Sice jsem se pak ještě šest hodin bránil, ale marně," řekl Movsesjan.
Partie v souboji o bronzovou příčku mu vyšla lépe. Remizoval s Kubáncem Bruzónem. "Ale týmu to stejně nepomohlo," zalitoval Movsesjan. Tentokrát se nedařilo jeho spoluhráčům. Čtyři z nich prohráli, zápas skončil 1:5 a Movsesjanův tým se na medailové příčky nevešel.
"Samozřejmě jsme byli trošku zklamáni," přiznal pardubický šachista. "Při loňském vítězství jsme ale měli štěstí. Navíc soutěž byla letos mnohem kvalitnější."
K šachovnicím usedla esa jako Ivančuk, Širov, Svidler či Ponomarjov. Movsesjanův tým byl papírově nejslabší. "Už postup do elitní čtyřky byl úspěchem," podotkl.
Náladu si spravil až cestou domů. Na madridském letišti sledoval v online přenosu na internetu veledůležitý zápas Pardubic v extralize proti Novému Boru. A nečekaně vysoká výhra 6,5:1,5 ho rozjásala. "Excelentní výsledek!" radoval se Movsesjan. "Byl to příjemný dárek k narozeninám."
