Závodí v nejobsazenější kategorii Honda 390. Motokáru pohání čtyřtaktní jednoválec o výkonu zhruba 18 koní. S ním stroj jede na konci rovinek až 140 kilometrů za hodinu.
„Mým přáním je posunout se v motokárách do královské třídy stopětadvacítek. Tam zrychlíte z nuly na sto za dvě a půl vteřiny a maximálku máte až sto osmdesát. Na to, že sedíte centimetr nad zemí, to není špatné,“ přiblížil Folk parametry sportovního náčiní.
Jezdec chebského SK Topkart Racing týmu o sobě tvrdí, že motory všeho druhu jsou od malička jeho úchylkou. Proto kromě postupu do královské třídy sní i o dalším vývoji kariéry.
„Moc bych si přál dostat se na okruhy a nebránil bych se ani soutěžím. A jsem veliký fanda formule jedna, ta by mě lákala ze všeho nejvíc. Jenže na to už jsem moc starej,“ zasmál se Folk neskromnému přání.
Přes zimu bude především shánět sponzory, protože motokáry nejsou laciným koníčkem. „Sezona bez nákupu motokáry nás vyšla na sto tisíc korun, se strojem a vším okolo by to dělalo zhruba tři sta padesát tisíc,“ dal Folk nahlédnout do položky výdajů.
Ceny za umístění v jednotlivých závodech jsou spíše symbolické, v rozpočtu sezony nehrají významnou roli. „Ale mistr republiky teď vyhrál fungl nový podvozek, ten by se hodil,“ zasnil se mladý závodník, který si v sezoně dokonce připsal skalp Tomáše Engeho. „Povedlo se mi to v přímém souboji v soutěži týmů,“ pochlubil se Lukáš Folk.
