Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mostecké házenkářky v naději. Poražení slavili, vítězové civěli

Dušan Poloz se snaží usměrnit hru mosteckých házenkářek. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

18 2014
(Téměř) milionový výsledek v milionovém Rostově na Donu proti milionovému soupeři. Byť házenkářky Mostu v úvodní partii 3. kola Poháru EHF prohrály v Rusku 21:26, má to nádech senzace.

„Po zápase jsme se na rozdíl od soupeře radovali. Vypadalo to, jako kdybychom vyhráli my. Rusky byly zklamané ze špatného výsledku, my ho brali jako vítězství,“ řekl Dušan Poloz, trenér Černých andělů. Odveta se v Mostě hraje v sobotu od šesti vpodvečer.

Jaké jsou šance na postup?
Ačkoli jsem mile překvapen výsledkem, šance se vůbec nezměnily, procentuálně jsou pořád 10 na 90. Široká divácká obec ví, že jsme už takové zápasy doma otočili. Jenže Rostov je nejsilnější tým, proti kterému jsme kdy hráli. Vždyť vyhráli o deset gólů na půdě ruského šampiona, který vede skupinu Ligy mistrů! Můžeme spekulovat, jestli nás hráčky Rostova trochu nepodcenily, ale na to se historie neptá.

V závěru zápasu jste dokonce vedli. Co se stalo pak?
Bylo to 17:16 pro nás deset minut před koncem, byli jsme blízko velké senzace. Jenže přišlo dvojí vyloučení a domácí zničehonic otočili na 22:17. Uhráli jsme fantastický zápas, šance je, ale zároveň jsme pevně na zemi. V Rostovu třímá neskutečná síla. Jestli ji probudí, uvidíme krásnou házenou.

V čem je soupeř nebezpečný?
Dánský trenér tomu dal jasnou disciplínu a řád. Ukrajinka Managarovová je možná nejlepší pravé křídlo na světě, neskutečné letadlo. Mají rychlý přechod, neobyčejnou strukturu v herním systému. Ale my jejich rozehrávku docela narušovali, krásně jsme to odbránili, podle mě jsme byli taktičtěji připravení.

Už jste v Challenge Cupu zlikvidovali manko 4 gólů proti tureckému Üsküdaru i ve finále proti chorvatskému Samoboru. Budete tím družstvo motivovat?
Budeme se bavit o tom, že už jsme postoupili přes horší výsledky. Ale ne přes lepší týmy. Ve středu hostíme Partyzánské, pak naběhneme do přípravy na Rostov. Něco v hlavě už mám. V Rusku přišlo na zimák 2 300 diváků, nádhera, ale náš kotel bude určitě bouřlivější. S jeho pomocí se pokusíme o senzaci.

Byli jste jen 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou, kde se bojuje. Zaznamenali jste konflikt?
Vůbec nic. Kromě vlajky Putina při nástupu na hřiště, z toho jsme byli v šoku. Nedovedu si představit, že bychom při našem zápase pověsili obří vlajku prezidenta přes diváky. Holt jiný národ. Jinak bez potíží. Až na klasická ruská pravidla a povinnosti při vstupu do země, do hotelu. Věci, co jsme z komunismu zapomněli.

Žádné zranění jste neutrpěli?
Nic vážného. Zápas byl tvrdý, dostali jsme neskutečně úderů do obličeje, Vítková asi třikrát. Letěli jsme jen ve 12 hráčkách, nebyla to levná věc. Byla to škoda, neboť pracujeme jako tým, zátěž by se rozložila na víc holek, ale takhle jsme se rozhodli. Nebyly Kamila Vysloužilová, Šplechtová, Motejlová a Smolová. Ani Dvořáková. Šla na operaci a měsíc bude scházet. Což je oslabení.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze