Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mohla jsem tam zemřít, přiznala Navrátilová po kolapsu na Kilimandžáru

Martina Navrátilová při výstupu na Kilimandžáro | foto: www.laureus.com

22 2010
Měla v rámci charity vystoupat na nejvyšší horu Afriky. Místo toho skončila na nosítkách a téměř šestitisícové Kilimandžáro nepokořila. Legendární tenistka Martina Navrátilová nyní po propuštění z keňské nemocnice přiznala: "Vůbec jsem si neuvědomovala, že mám namále."

V polovině roku se vypořádala s rakovinou prsu, ale 5 895 metrů nejvyššího afrického vrcholu devítinásobná wimbledonská šampionka nezdolala. Její snaha skončila po čtyřech ze šesti naplánovaných dnů.

"Kdybych ten večer nic neřekla a šla spát, kdo ví, zda bych se ještě probudila. Vůbec jsem si neuvědomovala, že mám namále," prohlásila čtyřiapadesátiletá Martina pro list The Telegraph o zlomovém momentu expedice.

Následky květnového ozařování si vybraly svou daň. Navrátilová se od začátku výstupu necítila dobře, trápily ji žaludeční problémy a čím dál hůř se jí dýchalo.

"Nemělo to sice nějak ovlivnit můj výkon, ale kdo to mohl s jistotou říci? Terapie určitě snížila obrannou schopnost mého organismu."

Věděla, že ji čeká náročný týden, peklo však nečekala. "Už první den mi bylo mizerně, věděla jsem, že něco není v pořádku."

Když po čtyřech dnech sestupovala z výšky 4 500 metrů do tábora o 800 metrů níž a lékařka prováděla testy na hladinu kyslíku v krvi, zděsila se. Zatímco u ostatních 26 účastníků výpravy vykázaly hodnoty vyšší než 85 procent, Navrátilová měla jen 68 procent. Navíc v té době nemohla ani jíst.

"Nemohla jsem polykat, měla jsem sucho v ústech. Rozplakala jsem se."

Verdikt lékařky byl neúprosný, Navrátilová musí dolů. "Když mi to řekla, jen jsem odpověděla: Je mi jasné, že nemám šanci dostat se až na vrchol."

Testy v nemocnici v Nairobi odhalily, že se jí vlivem nadmořské výšky nahromadila tekutina v plicích. Z hory sestoupila za pomoci šesti nosičů s kyslíkovou maskou, zabalená ve spacáku a lanem přivázaná k nosítkům. Uprostřed noci, po skalnaté a kluzké stezce.

"Čtyři a půl hodiny jsem se dívala na nebe. Byla to dlouhá cesta. Ale ti kluci byli úžasní," řekla Navrátilová, která plánovala, že na Kilimandžáru vezme do ruky raketu a odpálí několik míčků.

"Jsem zklamaná, že jsem nebyla schopná tuto úžasnou cestu dokončit. Myslím ale, že to byl skvělý úspěch, protože jsme získali peníze a přitáhli pozornost k práci, kterou Laureus dělá," vzkázala legendární tenistka.

Akademie Laureus každoročně uděluje ceny, které jsou označovány za "sportovní Oscary".

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze