Vaše zranění vypadalo hrozivě. Měl jste poraněný hrudník a břicho. Zůstanou vám nějaká omezení?
Doktoři mi vzali část plíce. Mám omezený dech, ale mělo by se to zlepšit do plného rozsahu. Jen musím dávat pozor na břicho. Kdyby se mi stal stejný úraz, bylo by to špatné, je tam dost srůstů.
Jak dlouho jste byl v bezvědomí?
Vnímat jsem začal 18. května, od té doby vím, co se dělo, byl jsem při plném vědomí. Předtím (úraz se stal 13. dubna – pozn. aut.) jsem se sice probral, ale mluvil jsem o snech. Nebyl jsem v realitě.
Co se vám zdálo?
O motokrosu ne. Naopak. Měl jsem strašně moc snů, ale žádnej pěknej. Bylo to asi spojeno s tím, co se stalo. Všechno bylo takové katastrofické, pořád jsem byl někde na umření.
Asi jste pak měl v hlavě zmatek.
Jak jsem se probudil, tak jsem vůbec nevěděl, co mi je. Zdály se mi sny, že mám rakovinu, že jsem ochrnutej. Teprve postupně jsem se dozvídal, co se mi vlastně stalo.
O svém zranění mluvíte s velkým zaujetím. Kde se bere váš odstup?
Je to asi tím, že si to vůbec nepamatuju. Já vlastně žádnou katastrofu ani nezažil. Když jsem se probral, nic mě nebolelo.
Co se tehdy stalo: Skočil a letěl přes řídítka |
Přesto nějaké obavy asi po návratu k motokrosu mít budete. Nebo ne?
Možná. Musím to brát tak, že se to stalo, brečet z toho nebudu. Byla to smůla. Trať byla nová, dopad byl měkkej. Podle lidí, co to viděli, jsem žádnou chybu neudělal, vypadalo to jako normální skok.
Kdy se chcete vrátit na motorku? Údajně jste chtěl vyrazit na konci července na juniorský šampionát.
Regeneruji se rychle, nad očekávání. Jenže je to strašně krátká doba. Nejel bych tam nepřipravený. Letos už závody úplně vynechám.
Pořadatelé vás nechali na plakátech, které lákají na tento závod. Nevadí vám to?
Plakáty jsou nachystané od začátku roku. Mě hlavně mrzí, že tam nepojedu závodit. Ten seriál se dá jet jen tři roky, předloni jsem byl sedmý, loni už dokonce třetí.
A co škola. Měl jste teď víc času?
Určitě. Tak dobré vysvědčení jsem dlouho neměl (smích). Vyšli mi dost vstříc. Od únorového soustředění v Itálii jsem tam pořádně nebyl.
Kdo také přežil vlastní smrt Bobby Charlton: Slavný fotbalista přežil v únoru 1958 leteckou katastrofu, při níž zahynulo 8 spoluhráčů z Manchesteru. Niki Lauda: Legenda F1 po havárii v roce 1976 málem uhořela, Lauda už dostal poslední pomazání. Přesto se uzdravil a opět závodil. Petr Buzek: Po těžké autohavárii vystříhávali před 10 lety hokejistu z vozu. Po obtížném léčení se vrátil k hokeji. Marc Rosset: Švýcarský tenista na poslední chvíli zrušil letenku do letadla, které se v roce 1998 zřítilo. Nikdo nepřežil. Alex Zanardi: Bývalý jezdec F1 přišel při nehodě v rychlosti 320 km/h o nohy, z kómatu se podle lékařů dostal zázrakem. Peter Gehm: Po pádu z koně ležel německý žokej týden v umělém spánku. Je od pasu dolů ochrnutý. |