Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Olympijský vítěz Svoboda už závodí, myslí na Rio a fandí hokejistům

Posiluje ale i s váhou vlastního těla. | foto: archiv Davida Svobody

13 2015
Žádné bolesti nohou jej už netrápí, od lékařů dostal zelenou. Olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda má za sebou dva závody, chystá se na třetí a nebrání se řečem o olympiádě v Rio de Janeiru, kde by chtěl znovu útočit na zlato.

„Ještě před půlrokem bych se o tom bavit nechtěl. Teď už jsem ale v klidu, trénuju na sto procent a závody si užívám, jsem nadšený. Takže když někdo řekne zlatá obhajoba, odpovídám, že pokud půjde všechno podle plánu, klidně se to může stát,“ říká třicetiletý šampion.

Nezávodil jste dvaadvacet měsíců, od začátku předloňského léta, a v dubnu jste absolvoval závod Světového poháru v Římě. Jaké to bylo?
Hodně zajímavé, protože jsem dost dobře nevěděl, jestli jsem nezapomněl závodit. Taky jsem většinu soupeřů moc neznal, často to byli mladíci. A netušil jsem, jak na tom opravdu jsem, takže sečteno - byl jsem hodně nervozní.

Předolympijskou sezonu jste zahájil 24. místem, což není špatné, ale také to není extra výsledek. Byl jste spokojený?
Určitě. Na kvalifikaci jsem se strašně soustředil, všechno mi šlo a do hlavního závodu, který byl po denní pauze, jsem šel tuším ze čtvrtého místa. Jenže ve finále už ze mě soustředění spadlo - věděl jsem, že na to mám a jako bych v té povedené kvalifikaci vystřílel prach. Ale nic se nedělo, od těch nejlepších jsem nebyl daleko a zdaleka jsem se nevyčerpal. Ověřil jsem si řadu věcí a při sobotním mezinárodním mistrovství Německa v Berlíně si ověřím další. Už ale vím, že mám na první desítku.

Zmínil jste množství mladých soupeřů, které jste neznal - věděli, že s nimi závodí olympijský vítěz z Londýna?
Nechci, aby to znělo neskromně, ale věděli, samozřejmě. Jistý respekt byl patrný, jsou to sympatičtí kluci, ale to je tak všechno. Jinak jsou draví a nekompromisní. Pro mě to znamená, že na ně nesmím být moc hodnej.

Před deseti dny jste závodil na Světovém poháru v maďarském Kecskemétu, kde jste s Natálií Dianovou skončili pátí ve smíšených štafetách. Tam jste start v individuálním závodě v plánu neměl?
Měl, ale před tím mě postihla viróza a pět dní jsem netrénoval, takže jsme s trenérem Jakubem Kučerou rozhodli, že lepší bude závod jednotlivců vynechat. Po té viróze bychom si z něj stejně neodnesli dostatek informací pro další přípravu. S Natálkou jsme si ale zazávodili dobře, ona se vrátila po dvou letech a nebýt jedné mojí chyby ve střelbě, měli bychom medaili.

Už se rozbíhá kvalifikace o olympiádu v Riu, myslíte na to?
Samozřejmě. V závěru června bude mistrovství světa v Berlíně, proto si tam teď jedu oťukat závodiště. Z Berlína postoupí do Ria tři medailisté, ale mnohem větší šance bude na srpnovém mistrovství Evropy v anglickém městě Bath, odkud pojede do Ria prvních osm.

Je pro vás tedy hlavním letošním cílem postup na olympijské hry?
Neřekl bych, je to jeden z cílů, byť neříkám, že bych nechtěl na obou šampionátech uspět. Bylo by dobré být na nich v první desítce a dát tak o sobě vědět, a při troše štěstí se může vydařit i postup do Ria.

Cožpak by nebylo výhodné zajistit si postup už letos?
Ono by to bylo skvělé a příjemné, ale není to úplně nutné. Před Pekingem jsem měl jistou nominaci rok dopředu, ale co si pamatuju, tak mi to na klidu nepřidalo. Dokud člověk v tom letadle neletí, tak si stejně není jistý. Londýn jsem si posichroval teprve dva měsíce před hrami, tedy skoro na poslední chvíli, ale pak jsem byl dobře rozzávoděný.

Co vám říká obhajoba olympijského zlata?
Rozhodně to nezní jako nesmysl. Na svoji třetí olympiádu se chci připravit co nejlíp a věřím, že to tam může i cinknout, ale nemá cenu o tom mluvit dopředu. Jak říká Vávra Hradilek, cesta je dlouhá a letenek je málo.

Sledujete mistrovství světa v hokeji?
Jasně, sleduju a klukům strašně fandím. Dostal jsem se sice jen na zápas Francie - Rakousko, na českým tým už jsem lístek nesehnal, ale jakmile hrají naši, jsem nalepený u televize.

Znáte se s někým z reprezentantů?
S obráncem Colorada Avalanche Honzou Hejdou. Když jsem byl před třemi lety na přípravě v Coloradu, tak jsem chodil na jejich zápasy v NHL a on mi vždycky zařizoval lístek. Teď jsem mu chtěl poslat nějakou povzbudivou esemesku před zápasem s Finy, ale nakonec jsem to neudělal - takových dostane určitě desítky a já ctím klid sportovce před důležitým závodem nebo zápasem.







Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze