Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

K naštvání. Bartla připravilo o finále Oktagon Výzvy prokopnuté koleno

Marek Bartl se věnuje zápasům MMA. | foto: O2TV

1 2016
Osmihranná klec a v ní proti sobě dva novodobí gladiátoři odhodlaní skolit soupeře a vydobýt si pro sebe kousek slávy. To jsou ultimátní zápasy častěji označované zkratkou MMA (Mixed Martial Arts - smíšená bojová umění), v Česku stále ještě ne moc známé. I proto vznikla reality show O2 TV Oktagon Výzva pro zápasníky z Česka a Slovenska, která se snaží ukázat krásu bojování v kleci i tvrdou tréninkovou přípravu.

Přerovan Marek Bartl se probil až do finále, jenže 10. prosince se v pražské Královce do klece proti Slovákovi Gáboru Borárosovi nepostaví, šanci stát se šampionem a získat roční kontrakt na 10 tisíc eur mu vzalo zranění.

„Oktagon se točil přes léto a já měl pak domluvené čtyři zápasy. Tři jsem odřekl a nechal jsem si jeden v disciplíně K1 v Olomouci na Cagefight. Bohužel v osmnácté vteřině prvního kola mi Pavel Hennrich prokopl koleno, přetrhal mi vazy a bylo po všem,“ líčí 23letý zápasník Marek Bartl, který do září trénoval v KBC Přerov.

Jak moc vás štve, že o finále Oktagon Výzvy přijdete?
To si normální člověk nedovede představit. Dřete kvůli tomu, všechno obětujete a pak ze dne na den o tu šanci přijdete. Ani nešlo o tu finanční výhru, ale stát se prvním šampionem Oktagon Výzvy. Mrzelo mě to hrozně moc, ale ničeho nelituju. Je to život, mohlo se mi stát něco daleko horšího, srazit mě auto. Jsem rád, že se to stalo při sportu, který miluju.

Máte Pavlu Hennrichovi za zlé, že vás zranil?
Těžko se to popisuje, protože jste ve fightu a jdete do přestřelky s druhým soupeřem. Ale stalo se to i minulý rok, kdy Pavel stejně kopl i Matěje Peňáze. Nic mu však nezazlívám. Je to zápas a každý tam jde s tím, co umí. To, že to sedlo takto... Asi to tak mělo být. Bohužel.

Jak jste se do reality show dostal?
Oslovili mě Pavel Neruda s Ondřejem Novotným nejprve po telefonu a pak jsme se jednoho dne sešli všichni bojovníci a promotéři v Bratislavě, kde jsme si o všem promluvili. Všichni jsme do toho šli s touhou ukázat lidem, o čem MMA je, a myslím, že se nám to povedlo víc než dobře.

Musel jste se rozmýšlet?
Vždycky jsem byl pokorný člověk a nerad jsem se někde ukazoval. Nebyla mi příjemná myšlenka, že mě bude někdo natáčet. Ale na druhou stranu, je to moderní MMA a v dnešní době musí mít člověk nějaké PR a musí se umět prosazovat. Dá se říct, že mi ta soutěž pomohla a jsem rád, že jsem do ní šel.

Takže až na vás namířily kamery, zjistil jste, že to není tak strašné?
Jako první každého napadlo, že to bude něco jako Vyvolení nebo Big Brother, tedy že budeme nonstop na kamerách, ale nebylo to tak zlé. Všichni, co jsme se tam sešli, jsme byli jedna velká rodina, suprová parta. I když šli do souboje Slovák s Čechem, tak jsme stáli za sebou, bez ohledu na to, kdo nakonec vyhrál. Pro mě nešlo až tak o výsledek, byla to výhra pro celé Československo, že se taková soutěž uskutečnila a lidé měli možnost nahlédnout, jak MMA funguje.

V prvním zápase jste prohrál s Gáborem Borárosem, zpět do boje o titul vás vrátila výhra nad Milanem Ďatelinkou. Jaké to byly zápasy?
Ten první jsem prohrál svou hloupostí. Na Gábora jsem měl, ale šel jsem se jen pobít, neboxoval jsem chytře, neudržoval jsem žádnou taktiku a kvůli tomu jsem prohrál. Když jsem dostal druhou šanci proti Milanu Ďatelinkovi, řekl jsem si, že stejnou chybu neudělám a ukážu, že umím boxovat i chytře. A to se mi podařilo.

Dvakrát škoda, že nemůžete porážku Borárosovi ve finále oplatit.
Nejde jen o to, že bych mu to mohl vrátit, ale i pro lidi by to bylo velké lákadlo, protože hned první zápas, kterým jsme tuto show uvedli do pozornosti lidí, by mohl být i poslední. Byl by to velký remač, ale bohužel, to se stává a člověk nic nenadělá.

Nedávno jste kvůli zápasení vyměnil Přerov za Bratislavu. Co vás k tomu vedlo?
Po zranění jsem strašně dlouho přemýšlel, co v životě dál. Měl jsem na to šest týdnů a došel jsem k tomu, že moje kickboxerská kariéra nejspíš skončila, protože při zápasech v postoji je daleko větší šance, že na to koleno dostanu nějaký úder. Řekl jsem si tedy, že se můj život bude ubírat už jen směrem MMA. KBC Přerov je podle mě nejlepší gym pro boj v postoji, ale pro boj na zemi jsem tam neměl tolik sparingu ani soupeřů v mé váze. Potřeboval jsem se posunout dál, a kam jít jinam než do Bratislavy a Octagon Fighting Academy, kam jezdí zápasníci z Polska, Ruska i spousta českých borců. Tohle byla nejlepší volba, jakou jsem mohl udělat. Musel jsem pro to dost riskovat, tak doufám, že to dopadne dobře.

Co tím riskujete?
Třiadvacet let jsem žil v Přerově, kde jsem měl známé, konexe a to všechno jsem ze dne na den hodil za hlavu a s čistým štítem začal nový život v novém městě. Přijel jsem se čtyřmi pytli hader a ocitl se na začátku. Je to risk, při kterém člověk nikdy neví, jestli se vyplatí. Ale už teď, po jednom měsíci, vím, že se můj život strašně změnil. Konečně si žiju svůj sen, že se budu živit tímto sportem a budu dělat trenéra.

Takže sám trénujete a zároveň připravujete další klienty?
Ano, trénuju s chlapy, ale kvůli zranění se ještě nevěnuju tréninku na sto procent. Jezdím hodně na rotopedu, využívám balanční podložky, aby se zotavily i vnitřní vazy a koleno se pořádně zpevnilo. Kromě toho dělám osobního trenéra hlavně pro boj v postoji, takže dělám to, co umím nejlépe a v čem si věřím.

A sám se teď zaměříte na zlepšení boje na zemi?
V Octagon Fighting Academy je všechno, kvalitní sparing na postoj, na zem i wrestling. Od všeho mám desítky sparingů, takže věřím, že moje výkonnost poroste mílovými kroky. Největší prostor ke zlepšení u sebe nevidím ani tak na zemi, jako ve wrestlingu, v práci u pletiva a strzích na zem. Jsem takový, že když jsem v zápase, nejradši bych se jen pobil, na zemi mě to moc nebaví, ale spousta soupeřů to ví a využívá toho. Když jsem však začínal, tak jsem řadu zápasů vyhrál na zemi na páku nebo škrcení. To je takový paradox, že jsem ortodoxní postojář, ale vyhrával jsem i takové zápasy. Člověk nemůže nikoho podcenit.

Kdy se vrátíte zpět do oktagonu?
Bavil jsem se s trenérem Ijlou Škondričem, že by bylo fajn zápasit v první polovině příštího roku, viděl bych to na březen nebo duben.

Jak vám účast v reality show pomůže v kariéře?
Spousta lidí si myslí, že soutěží se ze mě stane lepší fighter, ale já to beru jen jako zviditelnění. Díky ní jsem momentálně trochu víc sledovaný než ostatní, takže jsem toho využil k přechodu do jiného gymu, kde můžu dělat soukromého trenéra. Kdyby mě nikdo neznal, sháněli by se lidé na trénování daleko hůř. Zato teď za mnou chodí sami a volají, jestli mohou ke mně na trénink. V tomto mi soutěž určitě pomohla, ale neudělala ze mě lepšího zápasníka.

Když za rok uslyšíte o Oktagon Výzvě, co se vám vybaví?
Jen vše dobré. Nevidím žádné zápory, které by mi tato soutěž měla dát. Zviditelnění, zpopularizovaní tohoto sportu, přilákání dalších lidí k MMA a třeba i sponzorů. Ať je to jak chce, je MMA v Československu stále v kolíbce a Oktagon lidem pomůže tento sport pochopit. Že to není jen o tom se pobít, ale o komplexní přípravě včetně psychického tréninku. Každý, kdo chce, by si to měl vyzkoušet. Je to dobrá volba.







Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!




TeamX MMA PREDATORTeamX MMA PREDATOR

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze