Je už tradicí, že talentovaný forvard Roušal na jaře putuje z Dobřan na hostování do Plzně, kde v play-off bojuje o nejvyšší příčky. Nejinak tomu je letos a sám jednadvacetiletý útočník k tomu říká: „Od začátku sezóny vše směřuje k mistrovství světa a pro mne je důležité nastupovat v týmu, který bude hrát co nejdéle a má šanci bojovat o titul. Díky tomu budu na očích reprezentačních trenérů.“
Zato plzeňský odchovanec Liška, který dosud v extralize nikdy neoblékl dres jiného klubu a zažil jen střídavý start v prvoligové Třemošné, měl jinou motivaci: „V Plzni bych na jaře moc prostoru nedostal, a tak jsem rád využil příležitosti jít do týmu, kde si dostatečně zahraju.“
S přesunem však místo myšlenek na play-off přišla obava z možného sestupu. „Všichni víme, že hrozba je reálná, ale mne to ve hře neomezuje. Naopak si myslím, že se může stát, že nás soupeř podcení a mi toho využijeme. Je určitě v našich silách tříbodovou ztrátu na Karvinou smazat,“ reaguje Liška.
V sobotním duelu ve Vlašimi nastupoval v útoku s dvojicí Procházka, Šlauf a souhru si pochvaloval: „Dostali jsme hodně prostoru, protože se točily vyrovnaně všechny formace. Přestože jsme se trochu hledali, hrálo se mi na centru dobře a bylo důležité, že nás vzadu podrželi zkušení obránci. Zasloužili jsme se o naši jedinou branku,“ hodnotí dvacetiletý forvard a zastavuje se nad celým pro Dobřany neúspěšným duelem: „Nepodali jsme špatný výkon, ale na rozdíl od soupeře jsme měli příliš vyloučených, udělali jsme více chyb a nedokázali proměnit šance.“
O nedělní radost z jednogólové výhry nad Ústím Lišku připravily pracovní povinnosti. „Hostování jsme vyřizovali na poslední chvíli a já už si nedokázal v práci vše zařídit tak, abych měl i v neděli volno,“ zní v hokejbalu, neprofesionálním sportu, časté vysvětlení zápasových absencí.
Reprezentant Roušal měl od začátku jedinou příležitost na podařený úvod ve staronovém působišti a v sobotu večer mohl být spokojený. S Plzní přivezl tři body ze hřiště Pardubic a sám se do statistik zapsal dvěma kanadskými body. „Nejdřív jsem asistoval u gólu Ondry Kejře, který je mým tradičním spoluhráčem, a poté mi výborně nahrál Jirka Kavalír a já už jen trefil odkrytou branku,“ popisuje Roušal dvě situace, díky kterým hráči s mečounem na hrudi získali v Pardubicích uklidňující náskok a s přehledem došli k vítězství 4:1.
Před dvěma lety Plzeňané skončili v semifinále, loni obsadili druhé místo a letos by při stoupající tendenci měl přijít útok na titul. Jsou takové ambice oprávněné? „Na třetí pokus už to musí vyjít, chtěl bych konečně vyhrát,“ říká automaticky Roušal, ale hned směrem k play off opatrně dodává: „Tabulka je vyrovnaná a bude záležet na konečném pořadí, zda budeme začínat doma či venku a s kým se střetneme.“
Právě ve vyřazovacích bojích se cesty obou mladíků mohou opět spojit. Liškovo hostování v Dobřanech končí na začátku dubna. Poté mohou oba obléci jeden dres.
