Že to bude v polském Gorzówě o poznání divočejší než před měsícem v Praze, to bylo jasné dávno před zápasem. Přesto na české hosty čekalo několik překvapení. Většinou byla pozitivních, ale došlo i na pár kuriozit.
Plnit se začala hala gorzówských "akademiček" už hodinu a půl před zápasem. Praskat ve švech ale nebude. Naopak hned několik desítek sedaček zůstalo volných.
Příslovečný fanouškovský kotel, to je jenom hrstka nejvěrnějších za jedním z košů. Oděni jsou v klubových dresech a vybavených šálami a dvěma obřími bubny. Zbytek diváků jsou takříkajíc seriozní lidé, od obyčejné omladiny po stejně obyčejné důchodce.
Ani předzápasové rituály žádné velké emoce nenabízejí. Jen při vstupu na palubovku se domácím hráčkám dostane potlesku. O atmosféru se starají hudební hity a hlasatel s mnohaminutovým výčtem místních sponzorů jen znásobí nudu.
Tady že to bude za pár minut vřít jako v kotli? Bude!
Změna přichází s úvodním rozskokem. Překvapivé ticho se proměnilo v randál. Ústřední kotelník roztleskává své ovečky a okamžitě se přidávají i všichni ostatní.
Každý koš, každý doskok i každý zisk Gorzówských provázejí ovace. Každý útok hostů ohlušující pískot. A po každém sporném míči pro USK následuje malé zemětřesení.
Muselo to být být asi hodně obtížné pro trio v šedém nepodlehnout atmosféře. Pánové Saros, Bekiš a Mogulkoc ale situaci zvládli skoro dokonale. Všechna čest. "Pískali opravdu dobře," odsouhlasí i trenér USK Lubor Blažek.
Urostlí chlapíci v černém svetru s výložkami, v černých kalhotách a kanadách mohou po celý zápas zůstat v klidu. Na incidenty nedojde. Občas se urodí nějaké to gesto vůči hostující lavičce. Po zápase se některé z Pražanek raději nechají doprovodit ochrankou. Jinak nic.
"Každý, kdo přišel na zápas, je fanoušek. A přitom se fandilo úplně korektně," všiml si hostující kouč. Jak by tomu asi bylo, kdyby se domácím nedařilo? Jenže na tuhle prověrku publika pohříchu nedošlo.
Poslední překvapení si Gorzów schoval na tiskovou konferenci. I tady bývá v hale na pražské Folimance mnohem komorněji. V Polsku se do pressroomu nahrne dav.
Novinářů je tu jenom pár, ti ostatní přišli potleskem ocenit trenéra Dariusze Maciejewského i jeho hvězdu Samanthu Richardsovou. Komentáře vyslechnou a pak se v klidu a míru rozejdou. Na basketbalovým Gorzówem se po výhře rozhostila vánoční nálada...
Euroligová premiéra Karolíny Elhotové?Došlo na ni právě teď ve středu v Gorzówě. Aspoň pokud se dá věřit polskému hlasateli. Nu, dobrá. Nedá. Dobrý muž za mikrofonem si totiž spletl sedmnáctiletou hráčku se starší sestrou Kateřinou a oznámil její nástup na palubovku. Toto faux pas přitom nebylo jediným úsměvným momentem v podání místního spíkra. Potíže se jmény pražských hráček jej provázely po celé utkání. Na hřišti se v modro-žlutém dresu objevily třeba Lindsay Wholenová či Evanthia Maltisová. Přestože u druhé z nich komentátor poctivě zmiňoval její (myšleno samozřejmě Maltsiovou) červnový osobní úspěch v podobě ceny MVP na evropském šampionátu basketbalistek. Se jmény českého týmu si vůbec v Polsku nějak nevěděli rady. Stačí se podívat na reportáž z utkání na oficiálních stránkách Euroligy... |
