Vimperská běžkyně se sice narodila teprve v roce 2000, ale už sbírá výrazné úspěchy, které slibují zářivou budoucnost. Je dorosteneckou mistryní republiky v běhu na lyžích i kolečkových lyžích a na olympiádě mládeže v Lillehammeru letos skončila sedmá a osmá, ačkoli byla ve startovním poli nejmladší.
Navíc se prosazuje i v doplňkové disciplíně běhu do vrchu, v němž vyhrála Světový pohár v Janských Lázních, na mistrovství světa juniorů byla pátá a s týmem získala titul. Všimla si jí i agentura Sport Invest a zařadila ji po bok českých sportovních hvězd Martiny Sáblíkové, Petra Čecha, Ester Ledecké, Filipa Jíchy či Ondřeje Synka.
„Hrozně moc si vážím toho, že jsem dostala takovou příležitost. Otevřelo mi to mnoho nových možností a přineslo mi to i další zkušenosti,“ řekla Havlíčková.
Zkušeností a pomoci se jí dostává i od legendy českého lyžování Neumannové, olympijské vítězky z Turína. Havlíčková totiž chodí na stejné gymnázium jako ona či další úspěšná sportovkyně Kateřina Nash, navíc s Neumannovou se osobně zná.
„Ke Kačce mám hodně blízko. Ať si o ní říká kdo chce, co chce, pro mě je největším vzorem. To, co dokázala, jí už nikdo nevezme. Jsem pyšná, že mohu trénovat na stejných tratích jako ona. Když se potkáme, tak se vyptává, jak mi to jde. A když mám problém, snaží se mi pomoct,“ popsala Havlíčková.
„Když je na Zadově, tak se tam za ní občas zastavím. I moji rodiče se s Kačkou znají. Je to s ní fajn. A když se řeší něco se svazem, třeba kolem materiálů, tak se do toho zapojí a pomůže nám to vyřešit,“ dodala.
Inspiraci hledá i v zahraničí, a to zejména u podobně drobné norské běžkyně Therese Johaugové, sedminásobné mistryně světa a olympijské vítězky z Vancouveru. „Ta je pro mě také vzorem. Co se teď kolem ní děje kolem dopingu, tak na to mám svůj názor. Stalo se, stalo. Ale jak jezdila v předchozích sezonách, to jí nikdo nevezme,“ prohlásila Havlíčková, která vzhlíží i k současné české reprezentantce Petře Novákové či Norce Ingvild Östbergové.
K běžkám se dostala i díky otci Jiřímu, který je trenérem. „Takže mě k tomu odmalička vedl. Na gymnáziu máme i snowboard, sjezdové lyžování, cyklistiku, ale já svého výběru nelituji. Maximálně když není sníh,“ uvedla Havlíčková.
Nedostatek sněhu ale řeší i druhým sportem, který si zařadila do svého portfolia: během do vrchu. „Skloubit se to dá skvěle. Běžky jsou závislé na podmínkách. Buď sníh je, nebo není. Běh do vrchu mohu dělat kdykoli. Navíc cítím, že i na běžkách mě to posouvá dopředu. Na běžkách bych závodila jen čtyři měsíce v roce, zatímco takhle mám vrcholů více,“ vysvětlila.
Zatím si před sebe dává menší cíle, jako další účast na olympiádě mládeže a proniknutí do Světového poháru, ale jednou by se ráda představila i v prestižních závodech Tour de Ski.
„Sen každého lyžaře je absolvovat Tour de Ski, to je jak pro cyklisty Tour de France. Prostě lyžařský svátek. A také bych se nezlobila, kdybych se jednou podívala na jinou než juniorskou olympiádu,“ dodala s úsměvem.
To je pro ni tou hlavní motivací do tvrdých tréninků. „Nacházet motivaci je důležité a zatím se mi to daří. V životě jsem neřekla, že mě to nebaví. Naopak. Já si život bez sportu nedokážu představit. U holek je to hodně o psychice a vůli tomu vše obětovat. Já jsem i v normálním životě perfekcionistka a maximalista, a když do něčeho jdu, tak ne na sto procent, ale na dvě stě a udělám pro to maximum,“ prohlásila talentovaná lyžařka.
