Onemocnění zánětem mozkových blan její rozlet zastavilo. Dva roky trvalo, než byla opět schopná naplno trénovat. Co je však podstatné, v této sezoně se nejen vrátila na někdejší pozice, ale ve Světovém poháru je i překonala. Rovněž 10. místo v novoměstském sprintu je důkazem "znovuzrozené" Vítkové.
"Řekla jsem si, že to umím, že přece dokážu dávat nuly i v jiných závodech," říkala v cíli sprintu. I při tréninku umí střelnici vyčistit jakoby nic. Tak to ukázala i před bouřícím českým publikem.
Tlak? Na start jsem šla úplně klidná
"Po štafetě jsem si říkala: Máme medaili, máme splněno. Šla jsem na start úplně klidná," ujišťovala. Pokud byste sháněli biatlonistku k reklamě na ženu bez nervů, pak ji vemte do konkurzu. Od prvního dne se Vítková v Novém Městě usmívá do kamer i na diváky. "Do téhle chvíle jsem v pohodě," tvrdí.
Při výjezdu ze druhé střelby zaostávala jen o 17 vteřin za vedoucí Pidhrušnou, ze 6. místa stále ještě mohla živit i medailové naděje. Třetí kolo však už bolelo nejednu biatlonistku. "První dvě byla běžecky dobrá," bilancovala. "V prvním jsem se dokonce udržela s Torou Bergerovou a ve druhém jsem ji měla pořád na dohled. Ve třetím už trochu chyběly síly. Ale mohu být spokojená."
Zatímco ve smíšené štafetě byli čeští muži lepší než ženy, ve sprintech to dopadlo opačně: 10. Vítková, 14. Soukalová a 24. nejlepší z mužů Vítek. "Jednou se to povede jim, jednou nám. My to takhle nebereme," usmívala se.
Přání by tady bylo: zajít si na vyhlášení
Před šampionátem slíbila, že za každou vyčištěnou položku dá 300 korun České olympijské nadaci na sportování dětí ze sociálně slabých rodin. Po sprintu je to 600 korun, ale čtyři další závody na ni ještě čekají. Kdyby v nich střílela obdobně, může se dostat až na 4 500 korun.
Klání nejbližší, nedělní stíhačka, slibuje drama. "Stíhačka je kontaktní a střelecký závod. Já mám kontaktní závody ráda, takže je to vlastně můj závod," povídá. Aby ne, vždyť v Oberhofu se v lednu zlepšila ze šestnáctého na konečné druhé místo, své nejlepší v kariéře. Navíc v Pokljuce skončila v této sezoně pátá a v Östersundu sedmá. V žádné jiné disciplíně není tak úspěšná. A navíc: střeleckou formu zjevně má.
"Teď jsem si splnila cíl umístit se tady v první desítce. Takže kdybych teď byla mezi šesti, co chodí na vyhlášení, budu moc spokojená."
Medaili ze štafety má položenou na okně na pokoji. Kdo ví, třeba by se ještě mohla dočkat sestřičky.
