V jídle není picky, tedy vybíravý. Po kombinačním sjezdu, jenž mu nevyšel, se těšil na break, v češtině přestávku. A na mistrovství světa si zlatou medailí ze sjezdu splnil dream. Sen, který hýčkal už jako kluk, když ho čeští rodiče v Kanadě, kde se narodil, postavili na lyže. "Ale přede mnou je ještě dlouhá cesta, takže to je jen jeden malý stupeň k vrcholu," říkal John Kucera.
Pod sjezdovkou Bellevarde se díval včera překvapeně, když slyšel české oslovení Honzo. Ale pak odpovídal česky. S brněnským přízvukem.
Když vám gratulovali čeští kolegové, jak vás oslovovali?
Říkají mi Johne. Normálně. Na Honzu moc neslyším.
Hodně se tu mezi novináři zastavujete. Po vašem vítězství ve sjezdu asi musel být kolem vás blázinec, že?
S médii toho bylo hodně, ale já ani nešel pak ven. Nic takového. Mám tu ještě dlouhý týden. A zájem není větší, to si nemyslím. Vypadá to jako předtím.
Vaši rodiče vyprávěli, že jste nikdy nechodil na party a podobně. Oslavil jste tedy vůbec sjezdařské zlato?
Jen trochu s kamarády. Oslavím to, až přijedu domů. Mám ještě dlouhou sezonu, tímhle sjezdem nekončí.
Připadáte si jako mistr světa?
Vůbec ne. Jsem furt normální.
Na kolik procent jste Kanaďan a na kolik Čech?
Padesát na padesát.
Vaše medaile je tedy z půlky česká?
Možná, no.
Do Česka moc nejezdíte, že?
Byl jsem tam jen dvakrát, nemám moc času. Teď jsem pořád v Evropě, ale pak jedu zpátky do Kanady na national championship (národní mistrovství).
A jste v Česku trochu doma?
Mám větší pocit, že jsem doma v Kanadě. Když tam su, tak tam mám celou rodinu.
Jste rodilý Kanaďan, ale češtinou vládnete docela dobře. Jak to?
Doma mluvíme s rodiči česky.
Čím to, že úspěchy Kanady na mistrovství světa sbírají lyžaři s českými kořeny? V Aare byl druhý ve sjezdu Jan Hudec, vy teď máte zlato.
Nevím, co si o tom mám myslet. Že Češi umějí jezdit taky.
