"Ale musíme to nejdřív udržet," uvědomuje si před dalším dílem baráže v Českých Budějovicích. Může být poslední, Ústí vede 2:0 na zápasy a má mečbol v sérii.
Ústečtí basketbalisté říkali, že před existenčním zápasem tři dny nespali. Jak snášíte baráž vy?
Určitě jsme nervózní, zvlášť, když kádr se zužuje. Jeden univerzál je o berlích, v prvním zápase jsme přišli o dalšího (Vodvárku). Člověk, který za něj přišel alternovat, má zablokovaná záda. Hrajeme to v sedmi osmi lidech, když se zraní jeden hráč, tak jsme prostě skončili. I pro mě osobně je to těžké, jsem Ústečák, hraju tady šest let. Nervózní bych být měl, ale na tom liberu na mě zase není takový tlak, co jsem míval na smeči.
Co by znamenalo, kdybyste baráž nezvládli?
Víme, že to je existenční záležitost. Loňskou sezonu jsme měli výborně rozjetou, ale přišly finanční problémy, které se zaplácly a nějaké dluhy se zaplatily, takže jsme si v lize nemohli moc vyskakovat. Měli jsme existenční sezonu a v té jsme potvrdili papírové předpoklady a skončili poslední. Ale to, že jsme hráli s dobrými soupeři, nám určitě pomáhá v baráži.
První zápas a snadná výhra nad Českými Budějovicemi, to musel být pro vás balzám po těch porážkách v extralize.
Jsme hrozně rádi, že jsme to urvali. Doufám, že oni to teď trochu vzdají. Strašně hezký pocit, konečně si jít plácnout poprvé s fanoušky. Oni nám celou sezonu slibovali šampaňské za vítězství, tak jsme ho dostali. Asi ho ještě nebouchneme, ale schováme si to na potom. Až ještě jednou vyhrajeme.
Bylo to tak snadné, jak vypadal výsledek 3:0?
Mladým to v určitých fázích jistě trošku šrotovalo. Ale v pravou chvíli jsme to vždy zaplácli. Taky přišlo hodně hodně lidí, na to oni nejsou zvyklí. My se otrkali v extralize, zahráli jsme si těžké koncovky proti výborným hráčům, často reprezentantům. To může rozhodnout.
Co rozhodlo domácí zápasy?
Připravenost. Oni na první zápas přišli trošku laxně. Ne tak brzy jako my, na rozcvičce nevypadali moc svěží. Naše taktická příprava byla precizní, ale třeba kdo kam dává servis, vůbec nehrálo roli. Oni v jedné rotaci na začátku pokazili pět podání v řadě. Už tam se to možná zlomilo. Ale věděl jsem, že to nebude dál tak jednoznačné.
Což ukázal druhý zápas, který byl už vyrovnanější. Jak se dál může série vyvíjet?
Nic rozhodnutého není, jedeme dvakrát k nim, je to tělocvična s malou tribunou na jedné straně. Jejich bubeníci, jejich prostředí. Někteří kluci tam nikdy nehráli, takže zase složitá situace pro nás. Kdyby vyrovnali na 2:2, tak ten rozhodující zápas tady bude ohromně nervózní.
