Server iDNES.cz se ohlíží za kariérami deseti českých mužů, kteří měli šanci největší. Stali se velkými hráči z evropského pohledu nebo alespoň českého. Ale na úplný basketbalový Olymp se nepodíval žádný z nich.
V hodnocení pomáhali Michal Ježdík, který mnohé z nich vedl ve Spartě, v Nymburku, anebo v reprezentaci, a Jaroslav Kovář, jenž proti některým nastupoval a o pivotmanském řemeslu mnohé ví.
Pavel Frána (34 let, 212 centimetrů)
Obr z Plzně reprezentoval, získal angažmá v Německu a Maďarsku, ve Spartě patřil k ústředním osobnostem ligy. V NBA se vědělo o jeho výšce, v roce 2000 mohl během draftu doufat. Ale do ligy samotné měl přece jen daleko.
"Na jeho dobu mu chyběla svalová hmota, tehdy ještě museli mít pivoti velkou váhu," vysvětluje Ježdík. "Ve své době to nebyl takový talent jako Jirka Zídek. Parametry ani dovednosti neměl na takové úrovni. A když zůstával ve Spartě, zastavil se jeho růst," dodává Kovář.
Ondřej Starosta (32 let, 215 centimetrů)
K basketbalu přeběhl z házené a během několika málo let se z nemotory, který neudrží míč, stal český reprezentant, naděje Realu Madrid a díky následnému angažmá ve francouzském Štrasburku také hráč Euroligy.
Nakonec měl Starosta do NBA ze všech nejblíž - vzato čistě fakticky. V roce 2005 si zkusil Letní ligu za San Antonio Spurs, o rok později dokonce naskočil do předsezónního kempu Clevelandu Cavaliers. Risk ale nevyšel, Starosta odjel s nepořízenou a teď už pátým rokem působí ve druhé španělské lize.
"Ondřej je velice inteligentní člověk. Solidní střelec, ale chybí mu pohyblivost. Osobně se domnívám, že se o moc dál dostat ani nemohl," komentuje Starostovu kariéru Ježdík.
Martin Ides (31 let, 217 centimetrů)
Levoruký Ostravák se po vzoru Jiřího Zídka vydal do zámoří, a to dokonce už jako student střední školy. Po studiu na univerzitě Davidson College si jej ale NBA nevšimla. A v Benettonu Treviso se neprosadil. To slovo se pohříchu dá použít i na jeho působení v Česku po návratu. Nyní hraje druhou německou ligu za Norimberk.
Proč neuspěl víc? "Tím, že si americkým školstvím prošel, u něj potenciál byl. Ale neúspěch je u něj dán tím, že neměl skokanské schopnosti a další fyzické přednosti," vysvětluje Kovář.
Aleš Chán (30 let, 215 centimetrů)
Dnes pivot Nymburka sahal po příslušnosti ke světové elitě v roce 2003, kdy se před draftem ukázal skautům. Do šedesátky vyvolených se ale nevešel.
Po studiích na univerzitě Seton Hill se vracel do Evropy. Zamířil do týmu tehdejšího - i současného - českého suveréna. A ani v jeho sestavě se natrvalo neusadil, putoval po několika hostování v po Čechách i Moravě.
"Podle mě měl ze zatím jmenovaných největší potenciál fyzický, ale i basketbalový," chválí ho Jaroslav Kovář. A Michal Ježdík dodává zajímavý odborný postřeh: "Jeho limitem je podle mě to, že nepracuje správně těžištěm, tím pádem nemá rovnováhu. Vinou toho si nedokáže poradit s menšími hráči jeden na jednoho. A to na útočné i obranné polovině."
Daniel Douša (29 let, 219 centimetrů)
Mladší a vyšší z bratrské dvojice, člen proslulé pivotmanské rodiny. V reprezentaci se prosadil o něco víc než starší David.
Do ligy vstoupil jako sparťan, pak zkusil zahraničí. Ale "jen" v juniorce španělského Joventutu Badalona, posléze působil na Kypru v Apollonu Limassol. Ale po návratu do české ligy byl průměrný jak v Opavě, tak i v Děčíně.
"To je člověk, který nedokázal ze svého somatotypu a genů vytěžit maximum. Chybělo mu i větší zapálení do tréninkového procesu, postrádal snahu jít do kontaktu, pivot ve špičkovém klubu ho naopak musí vyhledávat. Něco bylo dáno tím, že se pokoušel skloubit školu s basketbalem," glosuje Ježdík.
Ivo Höger (28 let, 225 centimetrů)
Nejvyšší český basketbalista současnosti dokázal svou kariéru utajit před sportovní veřejností. Vždyť v české lize odehrál jen deset zápasů za Spartu. Světoběžník z Vyškova působil naposledy v japonské Fukuoce, předtím na Kypru, v Dánsku, v Bulharsku či v Rakousku.
Dveře do světa si otevřel jako sedmnáctiletý odchodem do slovinské Olimpije Lublaň, za velkou kariérou jako Jiří Welsch se ale odsud neodrazil.
"Má obrovskou výšku, ale to je to jediné, z čeho těží. Snad ještě slušná střela ze střední vzdálenosti, ale jinak má menší pohyblivost," všiml si Ježdík.
Jiří Hubálek (28 let, 209 centimetrů)
Zatím poslední Čech, který si zahrál Letní ligu NBA, určenou pro muže, kteří v nejslavnější soutěži buď začínají, anebo doufají v zisk jednoho z volných míst.
O americkou profisoutěž bojoval po absolvování univerzity Iowa State, v letech 2008 i 2009 ve smlouvu věřil. Neuspěl a teď je hráčem italského Sassari, loni s ním hrál druhou ligu, letos už první.
Odchovance USK Praha si Michal Ježdík považuje jako hráče perspektivního pro Spojené státy. "Má v pohybu po hřišti velkou výhodu, také střelbu má solidní. Z mého pohledu je příliš zaměřený na individuální výkony. A možná mu chybělo to, aby týmy sháněly hráče na jeho post. Můžete splnit všechna kritéria pro hráče NBA, ale musíte taky najít tým, který má to konkrétní místo volné."
A Jaroslav Kovář dodává: "Problémem je obrovská konkurence v Evropě i v univerzitách, prosadit se na pozici čtyři, to je skoro nemožné."
Pavel Englický (28 let, 210 centimetrů)
Muž s dynamitem v nohách a víc než jen slušný střelec, navíc levoruký. Prototyp moderní čtyřky, který měl bránu do světa otevřenou. Nebýt té hlavy.
Svůj potenciál ve Spartě a potom v Nymburku dlouho nenaplňoval. A když se zdálo, že jeho kariéra nabírá správný směr, přišel jeho marihuanový skandál. Englický skončil v "nizozemském vyhnanství" jménem Gröningen, dnes působí v Apollonu Limassol.
"Je to enfant terrible českého basketbalu. Neskutečný pohyb horizontální i vertikální. Snad mu chyběly silové dovednosti. Jenomže se nesoustředil na basketbal stoprocentně, nechal se rozhodit všelijakými vlivy," říká Ježdík diplomaticky.
Jaroslav Tyrna (24 let, 208 centimetrů)
Mladší bratr Aleše Chána zkusil štěstí na Kanárských ostrovech, do letošního roku hrál NCAA za New Orleans a nyní hledá nové basketbalové uplatnění. Mohl dostat šanci v letošní Letní lize, jenže to by ji NBA nesměla zrušit...
Michal Ježdík, ani Jaroslav Kovář si ho netroufají zhodnotit. Proč? Tyrna zkrátka v Česku příliš dlouho nebyl a nemohl ukázat své přednosti a odhalit slabiny.
Tomáš Hampl (22 let, 215 centimetrů)
Další muž z basketbalové rodiny, už pátým rokem se pokouší prosadit do španělské ligy v Bilbau. Jenže zatím to dotáhl maximálně do nižších soutěží. Těch pár šancí, které v prvním týmu dostal, byly jen několikaminutové úseky. A léta běží.
"Jeho parketa je na střední úrovni evropského basketbalu. Velice poctivý hráč. Já byl velice příjemně překvapen, když se vrátil a přes léto trénoval s reprezentací. Ale na NBA mu chybí rychlost i síla," vysvětlil Ježdík.