Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mezi českými velikány se objevili i Slováci a Kanaďan

12 1998
- Skutečnost, že 90 let slaví skutečně jen český hokej a nikoli slovenský nebo československý, nechtěli uznat někteří tipující. Slavné Slováky, kteří úspěšně reprezentovali společný stát, prosazovali i do ankety Hokejista století.

Tak třeba Zdeněk Kořínek, bývalý rozhodčí, jenž ve své kariéře řídil kolem 1400 ligových a mezinárodních zápasů, se hodně divil, když nemohl na šesté místo nominovat impulsivního centra šedesátých let Jozefa Golonku. "Slováky ne? Aha, tak to změníme," řekl Kořínek a na uvolněné místo doplnil jeho spoluhráče z národního týmu, dalšího středního útočníka Václava Nedomanského. Toho Nedomanského, jenž odehrál dvanáct sezon ve Slovanu Bratislava... Ale ten je "v pořádku", narodil se v Hodoníně.
Bývalý litvínovský obránce, trenér a nyní sportovní ředitel František Dům, zase hodně vysoko vyzdvihl Petera Šťastného, osobnost sedmdesátých a osmdesátých let, reprezentanta Československa i samostatného Slovenska a od listopadu člena Síně slávy NHL: "První Hašek, druhý Jágr, třetí Peter Šťastný. Prosím? Že to nejde? To je škoda," litoval Dům.
Z vývoje českého hokeje slovenské hráče nelze vyškrtnout. Vedle Golonky a Petera Šťastného tvořili páteř národního týmu další velikáni. Pokud by se hlasovalo do federální ankety, možná by si tipující vzpomněli na Golonkova spoluhráče ze Slovanu i národního týmu a jeho trenéra Jána Staršího, nebo na výkony robustního gólmana Vladimíra Dzurilly a pravého křídla Mariana Šťastného ze zlaté generace sedmdesátých let. Naposledy před rozpadem společného státu se potěšili s trofejí pro světové šampiony v roce 1985 kanonýr a skvělý bruslař Vincent Lukáč, všestranný Igor Liba, střelec Dušan Pašek a technik se šikovnýma rukama Dárius Rusnák.
Také Oldřich Machač, trojnásobný mistr světa, omylem zařadil mezi české legendy Slováka. Zatímco si kdysi s přehledem poradil v souboji s jakýmkoli útočníkem, vyřčení deseti jmen jej málem psychicky zdeptalo. Hráče napřed vyjmenoval bez pořadí a přitom klel: "Sakryš, to je strašně těžké, nechci nikoho urazit, Kristovy rány!" Pak se dozvěděl, že je má seřadit: "Tak to už je úplná katastrofa! To zase bude řečí, to budu mít nepřátel!" Načež chvilku přemýšlel a pak se lišácky zeptal: "Nechcete udělat speciální anketu jen pro brankáře? Já tu mám hned čtyři, úplně rovnocenné - Dzurillu, Nadrchala, Holečka a Haška." Přitom si ani neuvědomil Dzurillův slovenský původ.
Ještě zarputileji než na ledě bránil své tipy Rudolf Potsch, bývalý brněnský bek a účastník sedmi světových šampionátů. Na čtvrté místo dosadil Dzurillu a desítku uzavřel Matejem Bucknou, Kanaďanem, jenž se oženil v Praze, čtyři roky hrál za LTC Praha a po válce dovedl národní tým k prvnímu historickému titulu mistrů světa.
"Dzurillu a Bucknu mi tam nechte!", bránil se při představě, že by se svých oblíbenců měl vzdát a hned zaútočil: "Reprezentovali nás? No tak je tam nechte. Kdepák, ty já tam chci mít."
Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze