Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Medaile pro Česko? Netroufám si říct, tvrdí zámořská navrátilkyně Veselá

Jana Veselá v dresu Seattle Storm | foto: Profimedia.cz

20 2010
Mezi Amerikou a Evropou se o uplynulém víkendu ocitla basketbalistka Jana Veselá. Doslova i obrazně. Sezona v WNBA skončila. A jediná Češka v soutěži společně se svými spoluhráčkami ze Seattlu Storm už v pátek doslavila vítězství. Následující dny pak věnovala balení a návratu domů. Už ve čtvrtek si totiž v Brně zahraje na mistrovství světa 2010.

Stejně rozpolcená byla šestadvacetiletá křídelnice i v rozhovoru pro iDNES.cz. Vzpomínala na WNBA a Ameriku. Ale také se zamýšlela nad šancemi domácího týmu na světovém šampionátu.

Pondělní přípravu Česka se Spojenými státy už stihnete. Budete se dívat aspoň z hlediště?
Možné to je. Doma se moc nezdržím. Maximálně tam zůstanu přes noc. Ale možná si jen vezmu nové věci a rovnou odjedu do Brna. Uvidíme, jak mi to vyjde.

Jak se cítíte po fyzické stránce?
Unavená nejsem. Moc jsem nehrála a teď už se ani moc netrénovalo. Takže v pohodě. Časový posun asi ještě udělá hodně, den dva se budu vzpamatovávat. Ale myslím, že to zvládnu.

Jak se vám dařilo sledovat z Ameriky výsledky reprezentace v přípravném období?
Na Facebooku je oficiální stránka české reprezentace, takže hlavně tam. Nějaké další zprávy jsem nacházela i v novinách. Tým samozřejmě sleduju a držím mu na dálku palce.

Basketbal, Česko - Mali: Jana Veselá

Jana Veselá bojuje s přesilou malijských hráček

Troufnete si už teď odhadovat sílu českého výběru?
Nechci vytrubovat nějaké ambice. S týmem jsem nebyla, takže naši sílu odhadnout nedovedu. Ale daří se mu, takže bychom mohli předchozí umístění potvrdit. Já jsem realistka, takže vím, že s Amerikou i Austrálií můžeme hrát vyrovnaně, ale porazit je... No nevím. Zatím si netroufnu říct, jestli máme na medaili.

Česko se v základní skupině střetne s Argentinou, Ruskem a Japonskem. Už jste o těchto soupeřích zjišťovala informace?
Přiznám se, že vůbec. Zatím nebyl čas. Teď už budu myslet jenom na mistrovství. Proti Rusku to ale bude těžký zápas, je to jeden z favoritů. Pokud chceme uspět, musíme se soustředit na tyto zápasy ve skupině. První cíl je postoupit. Na další kroky přemýšlet nesmíme.

Bude turnaj v Česku brán taky jako vrchol pro jednu úspěšnou generaci českých basketbalistek?
Asi jo. Po tomto mistrovství některé hráčky asi skončí s reprezentační kariérou. Ale máme další mladé hráčky, takže si myslím, že v úspěších můžeme pokračovat.

Od vás zatím nehrozí, že byste si na některý ze šampionátů vzala volno, jako to udělala Hana Horáková loni?
Ono vždycky záleží, jak se kdo po sezoně cítí. Ale reprezentovat určitě chci a pokud bud zdravá, určitě budu hrát.

Jana Veselá (v černé bundě) s ostatními hráčkami Seattlu Storm při slavnosti na počest vítězek WNBA

Jana Veselá (v černé bundě) s ostatními hráčkami Seattlu Storm při slavnosti na počest vítězek WNBA

Přiznejte, není toho basketbalu na vás už někdy moc. Vždyť po mistrovství se znovu připojíte k Valencii a ani si neodpočinete.
Je toho někdy už hodně. Vůbec se nezastavím. Letos jsem odpočívala jenom pár dnů z celého roku. Trochu se bojím, že na mě po návratu do Valencie dopadne krize. Ale snad se z toho dostanu a příští léto si vezmu nějakou dovolenou.

Takže za rok se do Seattlu nevrátíte?
Už jsem o tom přemýšlela a reálně to nevidím. Trénovat každý den po celý rok není nic pro mě. Já nějaké volno potřebuju, Takže příští rok určitě ne a je jenom otázka, jestli ještě někdy.

Slavnostní průvod? Něco neskutečného

Pojďme se vrátit v čase zpět. Do WNBA. Jak probíhaly oslavy titulu?
Hned po vítězném zápase se slavilo v šatně. A potom i na hotelu a v klubu. Jenomže v Americe se všude zavírá ve dvě, takže jsme tam nestrávili ani hodinu. No a potom už nás čekal návrat domů.

A v Seattlu jste se pak setkaly s fanoušky během slavnostního průvodu.
Byla to velká oslava. Autama jsme projížděli město. Vše vrcholilo v naší hale. Byl tam připravený program pro fanoušky. Musím říct, že to bylo jedinečné a neskutečné. Opět se potvrdilo, že Seattle má nejlepší fanoušky v WNBA.

Lauren Jacksonová, hvězda Seattlu Storm, slaví s fanoušky titul v WNBA

Lauren Jacksonová, hvězda Seattlu Storm, slaví s fanoušky titul v WNBA

Musela jste rozdat hodně podpisů?
Ani ne. Nebyl moc čas něco podepisovat. S fanouškama jsme se spíš zdravily a fotily.

V celém play-off zůstal Seattle neporažený. Finále proti Atlantě ale nebylo tak snadné. Všechny tři zápasy jste vyhráli rozdílem jediného koše.
U finále nikdo nepředpokládá, že to bude o dvacku. Atlanta má super hráčky. Procházka růžovým sadem se tedy nekonala. Musely jsme prostě hrát naši nejlepší hru. Naší silou byla obrana. Střelkyně soupeře Castro-Marquesová i McCoughtryová hrají hodně na sebe, takže jsme si říkaly, že si musíme vypomáhat.

Basketbalistky Seattle Storm v prvních vteřinách po výhře svého týmu v WNBA:

Atlanta měla v závěrech také smůlu, že? Střelami v posledních vteřinách mohla buď vyhrát, anebo poslat zápasy do prodloužení, ale nikdy se jim to nepovedlo.
Určitě je to pravda. Měli jsme štěstí, v posledních minutách se nám dařilo a jim to nepadlo.

Jak jste si ve finále zahrála vy osobně?
Musím říct, že jsem byla až překvapená, Hrála jsem víc než normálně. Takže jsem spokojená s tím, jak to dopadlo. Vcelku jsem si to užila. Mým úkolem hlavně bylo vypomoci v obraně proti silným pivotkám soupeře.

V prvním finále nastal váš nejvýraznější okamžik. S Angel McCoughtryovou jste se srazily hlavami. Krvavé zranění jí spravily až stehy. Můžete tu situaci trochu přiblížit? (video ze situace naleznete zde.)
Byla to trochu smůla. Já jsem vyšší než ona. A ona vždycky zamíří přímo do protihráčky a jde na faul. McCoughtryová do mě skočila a srazily jsme se hlavama. Nebylo to nic příjemnýho. Bolela mě pak dva dny hlava a zuby. Takže myslím, že i jí to pak hodně ovlivnilo.

Na kamarádství se WNBA nehraje

Spoluhráčky z Valencie Snellová s Milton-Jonesovou vám prý na jaře radily, jak to v WNBA chodí. Potvrdila se jejich slova?
Říkaly mi, že je velký rozdíl mezi základní pětkou a ostatním týmem. Na kamarádství se tam moc nehraje. Ale musím říct, že jinak byly vztahy v týmu super. Když se vítězí, není žádný problém. Konflikty se nekonaly. Myslím, že pomáhá složení týmu. Jsou v něm nejen Američanky, ale také Australanky a Evropanky.

jana veselá

Narodila se 31. 12. 1983 v Praze. Do české ligy vstoupila v dresu Sparty Praha už v 16 letech.

Přes USK Praha zamířila v roce 2003 do tehdejšího Gambrinusu Brno. Zde strávila celkem 5 sezon. Třikrát si s ním zahrála finále Euroligy, to z roku 2006 bylo vítězné.

Od roku 2008 působí v Ros Casares Valencie, se kterým vybojovala dva španělské tituly, v loňské sezoně se objevila ve svém čtvrtém euroligovém finále. Ve svéprvní sezoně za oceánem získala s klubem Seattle Storm titul v WNBA.

Je juniorskou mistryní světa 2001 a juniorskou mistryní Evropy 2002. S českou seniorskou reprezentací získala stříbro (2003) a zlato (2005) na mistrovství Evropy. Zahrála si na olympijských hrách 2004 a 2008 i na mistrovství světa 2006.

Přesto: odvezete si ze Seattlu nějaké přátelství?
Samozřejmě jsem se skamarádila s Ruskou Světlanou Abrosimovou. S tou jsme se podporovaly a budeme hodně v kontaktu. No a to je asi tak všechno.

A co finanční stránka zámořské soutěže?
Kvůli penězům jsem tam určitě nešla, protože jsem jako nováček dostala minimální plat. Extra peníze to nejsou. Pro nedraftovanou hráčku něco pod 36 tisíc dolarů. Šla jsem tam kvůli zkušenostem a zážitkům. Určitě mi nějaké peníze zbyly, ale do Ameriky se vydělávat nejezdí. I Američanky říkají, že NBA hrají jen pro její jméno, ale pro peníze si jezdí do Evropy.

Jednou ze zvláštností, o kterých jsem se dočetl, je příprava vašeho týmu s mužskými sparingpartnery.
Bylo to tak. A docela mě to překvapilo. Po celou sezonu jsme nikdy nehrály proti sobě. Vždycky proti chlapům. Většinou to byli zaměstnanci klubu, nějací studenti. Nebyl to ale stálý tým. Kdo zrovna přišel, ten proti nám hrál. Hodně mi to dalo. Po fyzické stránce jsem na sobě musela fakt pracovat. Bránit stejně vysokého chlapa není nic snadného.

Zkuste prosím porovnat zázemí v klubu WNBA a evropském velkoklubu.
Americké kluby jsou jinde. Vše se dělá pro hráčky. Komfort je vysoký, Nemusíme se o nic starat. Ani o tašky. Dostaneme do ruky letenky a jdeme do letadla. Třeba oblečení nám perou lidi z klubu. Ale mně domácí práce vůbec nevadí, člověk se při nich aspoň trochu odreaguje.

Jak velkým kolosem je klub WNBA?
Kolem družstva se pohybuje hrozne moc lidí. Těch funkcí je opravdu spousta. Někdo se stará o fanoušky, někdo o reklamní akce. Ale tak to být musí. WNBA musí být vše na nej úrovni.

Jaké povinnosti na hráčku čekaly po nebasketbalové stránce? Myslím teď různé reklamní akce a podobně.
Za celou sezonu jsme měly týmovou akci jen třikrát nebo čtyřikrát. Jednou jsme se třeba šly podepisovat do zoo. A před finále jsme věšely vlajku Seattlu Storm na věž Space Needle. Byly jsme úplně nahoře, kam se normální člověk nedostane. To byl velký zážitek.

Vlajka Storm zavlála nad Seattlem:

Odvezete si nějaké další extrémní zážitky?
Nic velkého už mi v paměti neutkvělo. Nejvíc budu vzpomínat a oslavy a průvod po vítězství.

A utkání pod otevřeným nebem, který se odehrál zkraje sezony proti Los Angeles Sparks?
To byla velice originální věc. Ale hlavně pro média a lidi kolem. Jen tak se to nestává. Tahle akce se letos konala teprve podruhé..

Jaká je Amerika očima Jany Veselé?
Musím říct, že mě Amerika nenadchla. Jsem evropský typ. Jedno léto v Americe stačilo. Určitě se tam ještě podívám. Možná na dovolenou. Ale dlouhodobě už ne. Chyběla mi například historická centra měst. Vysoké mrakodrapy a samé obchody, to není nic pro mě.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze