Netušila jste po doběhu, jak jste dopadla?
Ne, běžela jsem na sebe v osmé dráze, nevěděla jsem. Pak za mnou přiběhla Denča Rosolová a říkala: Lucko, tys to dokázala. Pořád jsem tomu nevěřila. Pak mi Tomáš Dvořák řekl čas. To je mazec. Co chcete slyšet? 7,95 je famózní! Jsem druhá, jsem druhá.
Napadlo vás, že budete útočit na medaili?
To bylo v tajných snech. Druhé místo mi v životě nikdo nevezme. A ještě je kořeněné národním rekordem. Super.
Věřila jste si před finále?
V rozběhu a semifinále jsem si říkala, že formu mám a nechám si ji na finále. Že když se tam dostanu, ukážu ji až tam. V rozcvičení jsem se cítila skvěle. Na ploše nám pak ale nechali jen jeden start, při kterém se mi brutálně podlomila noha. Ani jsem si nevyzkoušela náběh na první překážku. Říkala jsem si: Vykašli se na to. Umíš to. Běháš deset let, není problém to zvládnout!
Taky jste možná poprvé měla formu na velké akci.
Na překážky člověk musí naběhat. Asi bych řekla, že zraju jako víno. Čím starší, tím lepší. Nejsem supertalent jako třeba Švédka Kallurová. U mě je to fakt vydřený. Jsem na sebe tvrdá. Když jsem opravdu zdravá, jdu do toho naplno.
Zdraví vás hodně trápilo. Kdy vám vlastně v kariéře bylo nejhůř?
Dva roky zpátky. Byla jsem zraněná, nešlo mi to. I rodiče říkali: Vykašli se na to, nemá to cenu. Vrať se z Prahy zpátky do Čejkovic a věnuj se něčemu… To bylo nejtěžší. Obdivuju lidi, kteří jsou zranění tři roky a pořád mají sílu pokračovat. Když to člověku nejde, každý ho odepíše. Ze všech stran se mi doneslo, že jsem odepsaná. Přitom jde jen o to zůstat zdravá. Pak můžete na sto procent trénovat.
Co vás přesvědčilo, abyste tehdy atletiky nenechala?
Chuť zůstávala. Říkala jsem si, že to zkusím. Hala byla dobrá, pak léto bylo super. Mohla jsem trénovat na sto procent. A teď jsem prodala sto deset.
Taky vám prospěl návrat k trenérce Janě Jílkové, že?
Za ty roky se známe, ale teprve teď si maximálně sedíme. Přineslo to ovoce.
Po vás získal medaili ještě Petr Svoboda.
To je hodně famózní. Opravdu nikdo to nečekal. Dvě placky z překážek? Ze sprintu? Já nevěřila, že bych někdy na překážkách dokázala udělat placku. Sprint je prostě těžký. Říkala jsem si, že tam to asi nepůjde. Ale jde to. Určitě to jde.
