Ta před svým odchodem v dresu Olomouce zaznamenala 518 branek a je osmou nejúspěšnější střelkyní v historii klubu.
Ovlivnila i tato bilance váš návrat na Hanou?
To ne. Zvažovala jsem obě možnosti. Přítel ale nechtěl bydlet ve Zlíně, a to ovlivnilo i moje rozhodování. Oba jsme v Olomouci studovali, líbí se nám tady, máme tady přátele.
Do interligy se vracíte po pěti letech. Je těžké zvyknout si na jiný styl házené, než se hraje v Dánsku?
Docela dost. Dánská házená je jiná než ta naše. Je tvrdá, trénuje se hodně v posilovně a to je na hřišti vidět. Musím si zvykat na jiný herní styl. Také proto nejsou moje výkony ještě optimální. S holkama se sehráváme, musíme si na sebe zvykat.
Zkušenost z dánské ligy je ale určitě k nezaplacení.
To můžu podepsat. Dostala jsem možnost okusit si nejlepší ligu na světě a hrát proti špičkovým světovým hráčkám. Taková zkušenost se nedá ničím jiným nahradit. Přála bych všem českým hráčkám, aby měly tuto možnost. Každé by to v kariéře pomohlo.
Pět let je dost dlouhá doba. Nakolik se změnil kádr Olomouce?
Změnil se hodně, ale že bych nikoho v kabině neznala, to zase ne. Před lety jsem hrála třeba s Verčou Hejtmánkovou. Pár holek znám.
Máte za sebou několik přípravných zápasů. Dokážete odhadnout, jak se bude Olomouci dařit v novém ročníku interligy?
To je těžká otázka. Neznám ani všechny naše soupeře. Hrály jsme se Zlínem nebo Šalou. Podle toho si myslím, že soutěž nebude lehká. Náš tým však má svoji kvalitu, proto věřím, že se budeme prát omedaili.
