Na umělém kanále nedaleko východoněmeckého Lipska diváci i členové českého týmu hlasitě podporovali „Jéžu“ při jízdě v peřejích mezi brankami.
„Hop! Hop! Hop! Pojď!“
Ale když neprojel poslední branku a dostal padesátisekundovou penalizaci, v hledišti to jen zahučelo.
Vodácký matador Ježek si v lodi taky pořádně zaklel. „Slušnými slovy závod zhodnotit snad ani nejde. Obávám se, že bez vypípání by to nešlo,“ omlouval se při rozhovoru s českými novináři.
„Kluci se mě ve stanu ptali, jestli mají fandit. Říkal jsem, že snad radši ani ne, protože už stejně nepřidám a když budou řvát, tak si budu říkat blbci, vždyť já už nemůžu. Chvílemi jsem si to i říkal. Ale jsem samozřejmě rád, že nebylo úplné ticho, to by bylo divné.“ |
„Byla to smůla,“ poznamenal s hořkým úsměvem. „Zbytek tratě jsem jel na svůj věk dobře.“
Český kanoista byl vůbec nejstarším finalistou, druhý nejstarší závodník v bojích o medaile je o pět let mladší než Ježek. Přesto právě zkušený Čech se málem mohl radovat z velkého úspěchu.
Místo toho cítil velké zklamání. „Ale to za třicet sekund přejde,“ podotkl sympaťák z USK Praha.
Chyba v závěru pramenila z toho, že Ježkovi už ve fyzicky náročném úseku na konci trati došly síly. „Šetřit se ani nešlo, do každého průjezdu musíte dát skoro všechno, co máte, mně už na poslední kombinaci nezbylo. Mrzí mě to, ale takový je sport, zkusím to v dalších závodech.“
„Kdybych jel riziko, tak jsem vyletěl už v půlce. Zpětně si říkám, že když jsem tu poslední branku přejel, tak jsem tam tu loď měl zastavit, srovnat, abych na to měl sílu, stálo by to nějakej čas, ale ne celý závod, ale pozdě bycha honiti,“ vrátil se Ježek ještě jednou k inkriminovanému momentu.
Ježek: V našem sportu se může stát cokoliv, jako v biatlonu
Ježek dvakrát v kariéře ovládl celkové pořadí Světového závodu, z individuálních závodů na vrcholných akcí má však pouze bronz ze světového šampionátu 2006 v Praze a na mistrovství Evropy v Krakově před sedmi lety byl třetí.
Teď mohl svůj pozoruhodný návrat do světové špičky znovu zkrášlit cenným kovem. Ale co taková zlatá tečka na mistrovství světa v Londýně, Stando?
„To nevím,“ odpověděl pobaveně Ježek.
„V závodě se může stát cokoliv. Zvláštnost a krása našeho sportu je v tom, že na medaili má hodně lidí dost podobou šanci. Mícha se to, je to třeba jako v biatlonu. Tam se také pořadí může proházet. Není to jako atletika.“
Po odpoledních závodech hlídek (Češi byli stříbrní) se Ježek sbalí a s rodinou odjede na chalupu do Krkonoš.
V druhé polovině června jej pak čeká závod Světového poháru v pražské Troji, kde bude mít zase spoustu práce s organizací, v čemž se vyžívá.
„Kupodivu mi to ani nechybělo. Tohle mělo taky něco do sebe, když jsem si mohl do stanu na chvíli sednout a nikdo po mně nic nechtěl a neotravoval. Mohl jsem si vybrat, jestli si dám banán nebo čokoládu.“
