Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mé rozhodnutí nepřišlo ze dne na den, říká Špotáková o odchodu za Železným

Barbora Špotáková přichází na tiskovou konferenci, kde oznámí svůj příchod do tréninkové skupiny Jana Železného | foto: ČTK

20 2010
Barbora Špotáková se smála jako sluníčko. To úsměvy Rudolfa Černého, jejího dnes už vlastně bývalého trenéra, byly o poznání nucenější. Světová rekordmanka v hodu oštěpem přesto o svém odchodu do skupiny Jana Železného tvrdí: "Není to rozhodnutí, které by přišlo ze dne na den. I na Rudovi je vidět, že není překvapený."

S oštěpařskou legendou spolupracovala Špotáková už v letech minulých. "Vždycky jsem k němu chodila pro rady a v tomto roce jsem se s ním skoro vůbec nepotkala. Myslím si, že mi to chybělo a technika pak nebyla dobrá," naznačila, co ji k novému trenérovi nalákalo s definitivní platností.

"Ono se to samozřejmě i nabízí, když je v Čechách člověk, který je jedním z nejpovolanějších," dodává Špotáková.

Byly nějaké další důvody, proč odejít právě teď?
Výhody, které jsem měla u Rudy, už trochu ztratily význam. Nepotřebuju být sama ve skupině, naopak potřebuju skupinu, která táhne a která mi dá nový impulz.

Nový impulz? Připadáte si snad dlouholetou spoluprací s trenérem Černým unavená?
To taky. Když jsem studovala vysokou školu, mohla jsem na trénink přijít kdykoli. Ruda byl připravený od rána do večera. Dneska už si můžu čas trochu líp organizovat. Těším se na společnost, na skupinu a hlavně na impulzy, co se týče techniky. Po pravdě řečeno, Ruda je trenér vícebojařský, který mi od olympijské sezony nemůže moc dát.

Bylo pro vás obtížné oznámit trenérovi odchod?
To je jasné, že ano. Každý rozchod je těžký. Ale já už jsem mu to při nějakých zkratech řekla několikrát, takže jsme to oba tak nějak věděli.

Kdy jste se s Janem Železným dohodli na spolupráci?
Během sezony jsem za ním chodila a zeptala jsem se, zda by byl ochoten do toho jít. Vím, že pro něj je to hodně složité. Světový rekordman teď bude trénovat světovou rekordmanku. Každý si řekne: Bára hodí příští rok 75 metrů. Ono to tak ale být nemusí. Může to být naopak. Je to risk, do kterého jdeme oba, ale hlavně on.

Podepsala se na vašem rozhodnutí i častá zranění v letošní sezoně?
Určitě. Letos jsem strašně dřela. To bylo super. Ale pak se ozvala achillovka a já si řekla: Ono nejde neustále kopírovat tu samou přípravu. Má rezerva je spíš v technice. Ale vůbec nejhorší by bylo změnit trénink kompletně.

Kdy máte u Jana Železného nástup?
Musíme jednat co nejrychleji o podzimních a zimních soustředěních. Zjistit, kolik máme peněz a co všechno je možné. Takže co nejdřív.

Železný jezdíval rád do Afriky. Chtělo by se vám tam?
To je dobrá otázka. To je jedna z věcí, kde asi budou muset obě strany udělat kompromis. Ale v tuhle chvíli to vlastně i chci. Myslím, že bych tomu třeba čtyřtýdenní soustředění dát mohla.

Jak složité bude začlenit se do kolektivu ostatních oštěpařů?
Myslím, že trochu jo. Docela se toho obávám. Ale já jsem bezkonfliktní člověk. Věřím, že se sžijeme, že bude velká sranda. Oni často hrají hry, nohejbal, volejbal... Já se zapřisáhla, že hrát nebudu, protože neumím prohrávat. No, asi se to budu muset naučit.

Bavila jste se o svém přestupu také s Železného svěřenci Petrem Frydrychem a Vítězslavem Veselým?
Jo, já myslím, že je to vítaná věc ze všech stran. My se samozřejmě dobře známe.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze