Školáci v celém Česku uplynulý týden žili pololetním vysvědčením. Jaký je váš výsledek v „poločasu“ čtvrtého ročníku?
Hlavně tím nějak zvláštně nežiju. Věděl jsem, co mi stačí na to, abych prošel, a to jsem taky udělal. Měl jsem myslím dvě nebo tři čtyřky. (smích)
Když jste vysvědčení dostal do ruky, sportovní terminologií řečeno u vás převládala spokojenost, nebo zklamání?
Rozhodně spokojenost. Jsem rád, že jsem to zvládl bez potíží.
Jste profesionální volejbalista, má tedy sport přednost před studiem?
Vždycky měl, ale teď se to dostává na podobnou úroveň, protože za pár měsíců maturuju a vážně to chci udělat.
Co bude rozhodovat v klíčových bitvách extraligy, které se blíží?
Myslím si, že tým, který bude schopný hrát ve více variantách sestavy, bude mít určitou výhodu. A samozřejmě taky tým bez zranění.
Nakolik vašemu týmu mohou pomoci fanoušci?
V určitých fázích zápasu jsou fanoušci potřeba moc. Jsou tu naším sedmým hráčem, tak doufám, že budou chodit na naše zápasy v ještě hojnějším počtu.
Jak funguje vaše spolupráce s hráči, kteří jsou starší téměř o dvacet let?
Parádně. Kluci mi poradí a já se od nich snažím něco odkoukat, takže v tomhle problém nemáme.
Loni jste byl vyhlášený nejlepším hráčem extraligy a v této sezoně jste v čele tabulky produktivity. Jak budete reagovat na případnou nabídku od národního mužstva?
Nejspíš kladně. (úsměv)
Jak se cítíte při zápasech na postu univerzála?
Nijak zvlášť mi hrát na univerzálu nevadí, na účku mám klid jen na útok, takže je to pro mě vlastně takový oddech.