Když se ohlédnete za čtyřmi závody turné, se kterými skoky jste byl nejvíc spokojený?
Sedí mi můstky v Garmisch-Partenkirchenu a v Bischofshofenu a právě na nich se mi povedly ty nejlepší. V Ga-Pa oba, v Bischofshofenu mě potěšilo hlavně druhé kolo.
Celkově jste skončil dvacátý. Není vám zpětně líto, že jury zrušila druhé kolo v Innsbrucku? Tam se vám skok také povedl, mohl jste být ještě výš.
Byl to závod, ve kterém sehrál vítr opravdu mimořádně velkou roli. Já měl na něj docela štěstí, ale taky si uvědomuju, že Ahonena těsně přede mnou sfoukl. Nemá cenu se tím příliš zabývat.
Forma vám jde nahoru, co sebevědomí?
Je to zase o něčem jiném. Ze začátku si člověk už i říkal, jestli něco nezanedbal. Ale spíš se projevilo, že nám rozjezdy na severu Evropy tolik nejdou. Až později jsme se rozjeli.
POVEDENÝ VÍKEND. Jan Matura se v obou závodech v letech na lyžích v Harrachově dostal na stupně vítězů. V prvním závodě byl třetí, v druhém jednokolovém si ještě o jednu příčku polepšil.
Co vás ze začátku sezony nejvíc znervózňovalo?
Byly to spíš úvahy o drobnostech, třeba co se týče materiálu. Na turné jsem měl dvě nové kombinézy, které taky přispěly ke zlepšení. Nikdy jsem nepatřil ke skokanům, co jezdí vysokými nájezdovými rychlostmi, spíš jsem byl průměr, ale teď se rychlost hodně zlepšila. Jsem v nadprůměru.
Žádné velké změny jste ale přece nedělali, ne?
Pravidla to nedovolují, byla to otázka třeba centimetru, maximálně centimetru a půl. Michalu Doležalovi, který nám kombinézy šije, jsem se snažil zadat opravdu hodně podrobné informace, on to pak nakreslil, ušil a sedlo to ideálně.
Na detaily kolem kombinéz dáte hodně, viďte? V loňské sezoně vás nová kombinéza taky nekopla...
Loni to bylo ještě markantnější. Kombinéza je základ, člověk se musí cítit na nájezdu pohodlně. Když vás třeba tlačí rameno, přijedete na hranu v jiné pozici, zadek máte níž a odrážíte se pozdě.
První vrchol sezony máte za sebou. Jaký bude váš další závodní program?
Pojedeme na lety do Kulmu. Tamní můstek mi sice ze všech leteckých sedí asi nejmíň, nikdy jsem tam nic pořádně neskočil, ale když jde forma nahoru... A pak chci jet do Japonska.
Kde jste loni dvakrát vyhrál.
Ale takhle se na to nedívám. V Sapporu hraje velkou roli štěstí, tamní počasí je tak nevyzpytatelné... Stojíte na můstku, koukáte na město, jak mizí v mlze a přemýšlíte, jestli stihnete skočit nebo vás předstihne chumelenice. Ale mám na ten můstek pozitivní vzpomínky.
Nebojíte se před olympiádou velké únavy po náročném cestování?
Ani ne. Loni jsme před světovým šampionátem taky odjeli všechny závody a únavu jsem necítil. Navíc, když se daří, únava se odbourává líp.
A vám se před Soči začíná dařit.
Doufal jsem, že to půjde tímto směrem, ale člověk si nikdy nemůže být jistý, že se povede. mám zkušenosti a věřím, ze to dokážu udržet.
