Jak se stal z vás stal ten drak?
Důležitostí závodu. Včera to byl rozběh, dneska semifinále. Tím jsem se nabudil. Dal jsem do toho všechno.
Hned od startu jste to napálil. Nebál jste se, že síly dojdou?
Toho jediného jsem se právě bál, ale naštěstí mi to vyšlo.
Byla to hra vabank?
Byla. Buď finále, nebo nic.
Co vás napadlo ve finiši?
Byl jsem překvapený, že je vedle mě jenom Kirani a ten taky nejde nějak moc přede mě. A čekal jsem, že Santos bude rychleji přede mnou. Nakonec mě předběhl až v závěru. Takže dobrý.
Věděl jste hned v cíli, že váš výkon na postup časem stačí?
Věděl.
Dochází vám, co jste dokázal?
Dokázal jsem finále, no.
Jako první český mužský sprinter na hladkých tratích v historii.
Nad tím jsem zrovna nepřemýšlel.
Jaké to je?
Asi stejné, jako bych nebyl první.
Dá se to srovnat s vašim loňským evropským zlatem?
Nedá. Tohle je pecka! Ve finále jsme tady jenom dva Evropani, já a Jonathan Borlée, a bratři Borléeové tehdy na Evropě ani nebyli. Čekal jsem, že tady mě oba porazí.
Věřil byste tomu po problematické sezoně?
Věřil jsem si na to stále, protože jsem věděl, že rychlostní forma je. Věděl jsem, že závod na 500 metrů v Chebu mi pomůže k tomuhle závěru. Bylo to připraveno na tuhle čtvrtku skoro úplně na den. Doufal jsem, že poběžím pod 45.
A co přijde ve finále?
Nohy mě zase tolik nebolí, na olympiádě mě bolely víc. Chtěl bych zmastit Borléeho. Když se to podaří, můžu být šestý, maximálně pátý. Víc nedoufám. I za to osmé místo jsem strašně rád.