Jistě, automobilový sport získal v Německu začátkem devadesátých let díky úspěchům Michaela Schumachera neuvěřitelně na popularitě a na startovním roštu poslední Velké ceny Maďarska stáli hned čtyři piloti s německou licencí. Ale vlna nadšení pro F1 v Německu dost opadla. O tom ovšem svědčila slabá návštěva v Hockenheimu – i několikanásobný šampion Vettel je pouze něco, "co tu přeci již bylo".
Ještě smutněji, než pohled na poloprázdné tribuny hockenheimského autodromu, ovšem z německého hlediska dopadne pohled do juniorských tříd pod F1: V evropském mistrovství F3, nebo v šampionátu World Series by Renault, letos nestartuje ani jeden Němec. V prestižní GP2 se snaží jen Daniel Abt, ale jeho výkony se pohybují daleko za očekáváním.
Jako jediný následník současné německé generace F1 by se mohl prosadit 20letý Marvin Kirchhöfer. Učeň z Lipska letos startuje za špičkový tým ART v silně obsazené sérii GP3, patří mezi uchazeče o titul a v Hockenheimu slavil své první vítězství v této třídě.
Jak jste se k tomuto sportu dostal?
Již ve třech letech jsem jezdil na čtyřkolce a později jsme společně s tátou pořídili motokáru. Nejdříve se jednalo jen o nevinný koníček, když jsme ale postoupili do východoněmeckého šampionátu ODKM, musel již táta sáhnout hlouběji do kapsy a hledat sponzory.
Narodil jste se v roce, ve kterém Michael Schumacher získal první titul. Byl automaticky vaším velkým vzorem?
Ne. Neřídil jsem se nějakými vzory. Později mne zaujala spíše kariéra Ayrtona Senny. Rvavost, s jakou se dral za úspěchem mi připadá dost "cool".
Vaše kariéra se vyvíjela přesně dle šablony, kterou pro mladé závodníky připravil německý svaz DMSB s autoklubem ADAC
Měl jsem v první řadě štěstí, že jsem se koncem mé činnosti v motokárách dostal do kádru "Speed Academy" německé pošty. Prosadil jsem se v rámci velmi obtížného "castingu". Kam tenhle sponzor může kvalitního jezdce dostat, bylo dobře vidět na příkladu Tima Glocka. S jeho podporou jsem roku 2012 startoval za tým Motopark ve formuli-ADAC a hned jsem se stal mistrem. Logicky jsme společně postoupili do německého šampionátu F3 a znovu jsme hned získali titul mistra.
Letos jste poprvé postoupil na velký mezinárodní parket, proč jste dal přednost GP3 před evropským mistrovstvím F3?
Společně s tátou, který je i mým manažerem, jsme došli k závěru, že GP3 nabízí více vyrovnaných týmů, které mají k dispozici skutečně rovnocenný materiál. K tomu užívají zajímavé pneumatiky pirelli.
Pomohly vám zkušenosti závodníka, které jste získal ve formuli 3?
Málo. GP3, to je zcela jiné ježdění, než formule 3. V tom bodě jsem začal u nuly. Vozy F3 jsou mnohem lehčí a mají menší výkon, než GP3. Reagují velmi přímo na každý pohyb volantu a zatáčky se s nimi musí brát s velkou dávkou citu. Jízda se 400 koňskými silami vybavenými vozy GP3 mě baví mnohem víc. Jen s předjížděním to kvůli kritické aerodynamice vozu vypadá zle. O úspěchu víkendu v GP3 proto rozhoduje z 80% kvalifikace, z 15% dobrý start a z 5% štěstí.
Kterému z vašich letošních konkurentů přisuzujete velkou kariéru?
Junior Red Bullu, Alex Lynn, je zatraceně silný jezdec. No a pak je tu ještě Richie Stanaway, který se může vedle talentu spolehnout i na bohaté zkušenosti z jiných tříd.
GP3 startuje výhradně v rámci velkých cen F1, jaký to je pocit, mít svůj sen tak blízko na dosah ruky?
Ano, při prvních závodech to bylo opravdu něco zvláštního, být tak blízko hvězdám F1. Časem jsem si ale zvykl a soustředím se hlavně na vlastní úkol.
Může se Marvin Kirchhöfer ještě nerušeně procházet po Lipsku?
Ale ano. Jistě, má popularita pomalu stoupá (také díky mnoha akcím, které dělám pro mé lokální sponzory, u jednoho jsem dokonce v učebním oboru kupce), ale že by mne lidé na ulici zastavili a oslovili ohledně závodění, to se mi zatím stalo jen párkrát.
Do velké letní přestávky nastoupil Kirchhöfer jako pátý jezdec průběžného hodnocení mistrovství GP3. Jeho šance skončit mezi prvními třemi jsou více než realistické, a když si přečteme soupisku minulých mistrů této třídy (Gutierrez, Bottas, Evans a Kvjat), tak se může lehce stát, že Marvinovy procházky Lipskem za několik let již tak poklidné nebudou.